Dobry vecer z Hanoje 🙂 Rozloucili jsme se jeste v letadle s mym mistrem tuberakem. Jeste Vam dluzim vysvetleni, proc vlastne tuberak, ale on porad desne divne kaslal 🙂
Po pristani nas cedkalo krasne, Hanojske letiste, ktere je malinkate jako naprstek 🙂 maji tam dva pasy na zavazadla, presne tri duty free schopy, spoustu odpadku a krasne kondukterky 🙂 Po pasove kontrole, ziskani viz na specialeni prepazce, kde bylo krome ctyrech vrcholovych pracovnic jeste sef, ktery evidetne vykonaval svoji cinost sverepe, protoze si nas ani nevsimnul jsme zavitali k dalsi prepazce, ktera nas jiz jen pasove odbacila k zavazadlum. Nutno dodat, ze pokud se sem budete chystat, je treba si zaridit zvaci dopis z Vietnamu…da se sehnat za 7 dolaru a spolu se specialnim formularem obsahujicim vaci fotografii, coz tedy neni podminkou, protoze vas na miste radi odfoti, odevzdate pracovnicim za prepazkou, slozite 45 dolaru a jste ve Vietnamu 🙂
Na zavazadla jsme cekali asi 30min spolecne s dalsimi asi 130 lidmi z naseho ledatla 🙂 bylo tam veselo…nejaci Rusove se poprali o misto u vydejoveho pasu s mistnimi a predevsim po opusteni bezcelniho prostoru jsme si pripadali jako filmove hvezdy, protoze tam cekalo dalsich asi 130 lidi s kvetinami a otevrenou naruci…Na nas ovsem reagovali dost chladne 🙂
V priletove hale jsou stanky vsech mistnich operatoru a asi 6 smenaren. Dali jsme si na cas a vsechno prosli, zjistili ceny a nakonec mame internet v mobilu neomezene za 200 tis Dongu, coz je asi 200 korun 😉 a pouhe volane do zahranci a mistne za 150 korun 🙂 Kurz nam vysel taky pekne a po vymene penez jsme se vydali hledat odvoz do hotelu. Taxi pochopitelne nedorazilo, takze jsme jeli specialnim mikrobusem za 2 dolary az do centra Hanoje. Cesta byla prijemna, klimatizovana a dokonce i dost rycha 🙂 Po prijezdu padlo rozhodnuti, ze do nami objednaneho hotelu mozna ani nedorazime a obetujeme zalohu, kterou jsme rezervaci provedli, pokud sezeneme podstatne levnejsi hotel.
Stalo se 🙂 po prochazeni downtownu jsme narazili po porade s jednim drozkarem na ulici zvici jmeno Ma May ktera je prospikovana hotely a celkove sluzbami pro turisty ) Po nekolika vyjednavanich jsme nasli novy hotel, ktery nas za cenu 15 dolaru oba ubytoval v krasnem pokoji s klimatizaci, dvema manzleskymi postelemi, vanou a obrazky nahych zvirat 😉 Asi cekaji, ze si privedeme spolecnost, coz nemame v planu, protoze jsme oba stastne zadani 🙂
Vyuzili jsme sluzeb hotelu a objenali si zajezd na dva dny do Ha Longu, coz je prekrasne misto na pobrezi… kdyz zadate jmeno zatoky do googlu, ziskate predstavu, o co jde 🙂 Cena zajezdu s navstevou jeskyni, prespanim na lodi, stravou v cene a dalsi veci je 85 dolaru, coz se nam zdalo velice prijatelne 🙂
Po hodinove chrupce jsme se sebrali a sli do centra 🙂 Vsude jso zde prodejci, otravni jak stenice…kazdy vas laka do sveho ‚pubu‘ hned jak se zastavite a kazdy drozkar ve meste vas chce nekam vozit 🙂 Zajimava zkusenost je mit s kymkoliv na ulici ocni kontakt…zpusobi to temer okamzitou reakci, kdy se dany clovek otoci a miri k vam s tim, ze vam neco proda 😉 Me osobne zacal sundavat noty jeden prodejce pantofli a az na durazne upozorneni, ze to delat nema…by me je snad byl schopen vnutit 🙂 Stejne jsme dopadli s prodejcem klobouku, cukrovinek, bananu…atd…atd :)) Je tu proste veselo 🙂 Vicemene jediny rozdil s nasi Vietnamskou trznici je v tom, ze se na vas nesnazi mluvit lamanou cestinou, ale hovori plyne Vietnamsky, coz pusobi velice vesele 🙂
Pri toulkach centrem jsem se zastavili u spousty rychlych obcerstveni a jedno nas nalakalo az do sveho nitra a ta jsme meli moznost ochutnat mistni polevku s rybi omackou, skvele jarni zavitky, ktere s temi z Cech nemaji ani zbla spolecneho…namaceji se do rybi omacky s cesnekem a je to naprosta lahudka…
Ochutnali jsme mistni pivo Hanoi, ktere ma pomerne solidni voltaz, takze pokud ted pisu s preklepym je to tim 🙂 Dali jsme si jich dohromady asi 5, ale postupne behem vecera, takze nejsme zdni ozralove 🙂
Masaze nohou, krku, zad i dalsich casti tela jsme s diky odmitli a pri prohlidkach mistnich chramu jsme si najali i mistni drozkare, ktere jsme smlouvali z puvodnich 400 za oba a 100 za oba 🙂 Co se tyce chramu a orientace v prostoru, tak nevim, jestli je to dano nasi poletovou unavou, nebo naprostou zvlastnosti mistniho prostredi, ale koukali jsme do mapy hledajic Bachum chram asi 10mn, abychom pak zjistili, ze stojime pred nim 🙂 Zcela nahodne, bez hledani jsme nasli dalsi asi 3 chramy. Je to tu podobne jako v Cine, takze uz to zname 🙂
Po navsteve agentury a vyzvednuti listku na vlak jsme se dobehlali blizko naseho hotelu a nasli si prijemne posezeni venku u lahve piva Hanoi…bylo moc fajn sledovat nocni ruch ulice a divat se, jak i kolem osme hodiny porad ulicemi proudi hromady skutru, starsi dam s ovocem, nebo sladkostmi a celkove to mesto proste zije…a to neuveritelne…clovek ma porad co sledovat 🙂
Nakonec si k nam prisedli dva mistni policiste, kteri si prinesli stolek, k tomu dali ceduli, kterou jsme nerozlustili a asi cekali, az see lidi u nich k necemu upisou…protoze jinak si to nedokazu vysvetlit 🙂 sedeli tam temer bez hnuti 30min a sedi tam zrejme dal 😉
ted uz jsme na pokoji, oba unaveni a chystame se do peri. Abych nezapomel, Michalovi se rozbila jeho kourovice ze ktere taha sve davky nikotinu a tak to tu ted opravoval a uz mu to pry funguje…aha…uz zase ne….aha..uz zase jo :)) no tak nevim :)))
Loucim se s Vami. Zitra pojedeme na lodicce, tak nevim, jak to tam bude s internetem, pokud bude, bude dalsi blog 🙂
Z Hanoje Kuba a Michal, ahooooj