Krasny vecer z malebneho ostrova uprostred pacifickeho oceanu. Malebnost dnesniho dne zacala destem, pokacovala destem a az do zapadu slunce, ktery jsme bohuzel nevideli bylo destivo. Ted jiz neprsi a dle Michala uz ani nebude, takze se tesim na ranni slunecne paprsky 🙂 Ale abych nepredbihal, vezmeme to pekne poporadku 🙂
Po ranni vydatne snidani ve forme konzervy s makrelou, cinske USA polivky a skyvi chleba jsme to tady zabalili, nechali stan na miste, kde jsme ho vcera postavili s tim, ze se do nej vratime a vyrazili do volcano parku, kde nas meli cekat dnesni krasy. Bohuzel vsechno bylo zahaleno v jarnim destiku a mlze, takze fotky jsou ponekud vybledle 🙂
Jako prvni jsme navstivili steams, coz si muzete predstavit jako diru v zemi ze ktere vychazi para 🙂 Hned za nimi byl k videni krater nejvetsi zdejsi, aktivni sopky Haleukala houkala za deste, kterou jsme jiz vcera fotili za nasi advanture cesty, Je druha aktivni sopka v teto oblasti a naposledu bourila v roce 1982. Do dnes krasne bubla a jeste loni z ni vytekala lava vsude po okoli. Bohuzel v dnesnich dnech bubla malo, takze jsme nezazili zadnou tekouci lavu kolem…ale treba se jeste vycajchnuje 🙂
Dalsi zastavkou byla sirova pole, kde ze zeme vychazi pod tlakem sira. Ma to dva efekty. Jednim z nich je, ze okoli vystupu siry na povrch je jasne zlute a druhym je fakt, ze to tam strasne smrdi 🙂 Po tomto nezapomenutelnem zazitku jsme se presunuli do dalsi casi Volcano parku, kde jsme navstivili nekolik krateru mensich sopek. Vzhledem k desti se tepla mista promenila v kourici kominy a bylo pomerne zajimave sledovat, jak krajina „hori“ 😉
Protoze dest neustaval, rozhodli jsme se, ze dnes zkusime stesti a pokorime nejvetsi horu sveta. Jeste predtim, jsme ale navstivili v Hilo nekolik megastoru a udelali si definitivni obrazek o zdejsim stravovani a nakupovani americanu. Pokusim se s Vami ted podelit o zazitky z mistnich stravovacich navyku a zvyku. Nemuzu to zcela doplnit o navstevu nejake lepsi restaurace a to z duvodu, ze na ni jednoduse nemame 🙂 Je to tu opravdu pomerne draha zalezitost. Divam se na to z pohledu bezneho obcana tohoto statu, ktery musi jit do kramu koupit potraviny a udelat si nejake domaci jidlo. Z meho pohledu je tato bezna vec zcela neresitelna. Obchody jsou zde plne prefabrikatu, predvarenych jidel, pytlicku s chipsy a dalsimi sladkostmi, ale pokud by jste si chteli udelat treba vajicka se slaninou, tak si pripravte 150Kc za 12 vajec a 100Kc za 200g slaniny. Proto se zde nakupuje ve velkem prefabrikovane jidlo, ktere je levne, dostune, jednoduche, chutne, sladke…nedobre. My jsme na konzervach a ty po spravnem zmixovani chutnaji vyborne 🙂 Dneska jsme propojili chute mexickeho chilly con carne s mistni masovou hashi s bramborem, trochou chilli omacky a bylo to dokonale 🙂 v kombinaci s MC Donaldem a jeho vybornym cheezem budeme silni jako bycci 🙂
Po obede a nakupech jsme navstivili zoo v Hilo, ktera je deklarovana jako detska a zadarmo 🙂 Je tomu ze dvou duvodu. Jednim z nich je, ze detsky koutek je opravdu nadstandartne vybavem a druhym duvodem je absence temer veskerych zvirat v zoo 🙂
Kdo cte nas blog pravidelne, tak vi, ze prvenstvi v nejvetsi hore sveta nedrzi cumulangma, ale prave zdejsi hora Mauna Kea. Jeji vyska je od paty az po vrchol 10428 metru. Nevime to zcela presne, protoze jsme pred psanim tohoto postu popijeli male davky alkoholu ve velkem mnozstvi. V kazdem pripade nad morem ma tato hora cca 4200mnm., coz je pro nasince docela hodne 🙂 Autem se da vyjet cca do 4150mnm., kde uz je snih a lide zde lyzuji 😀 Takze prijezd z mesta Hilo, ktere je prioceanskym mestem je pomerne zabavny, protoze na vrchol hory je to asi 30km. Za mene nez hodinu lze tedy zdolat pres 4000 metru vyskoveho rozdilu.
Prvni zastavkou je observator v cca 2800mnm. kde je dobre se zastavit a odpocinout si, srovnat si dechovy deficit a je mozne si zde udelat caj, nebo kavu dle vlastni chuti. Nas bohuzel postihla neprijemnost ve forme spatneh pocasi, kdyz cesta na vrchol byla uzavrena pro neprizen vetru, deste a snezeni. Meli jsme sice potrebu to kolem zavrene silnice projet a nechat se stihat rangery, ale nakonec jsme vymekli a zkusime zdolani teto desetitisicovky na zitra, kdy ma byt trosku lepsi pocasi 😉 V kazdem pripade jsme vyjetim na observator zdolali osm tisic metru a tak se radime k jednem z nejlepsich horolezcu v cechach 😀
Cesta dolu je pro auto trosku narocnejsi, protoze je treba brzdit motorem, aby se neuvarili brzdy, coz je pro vetsinu americanu neresitelny problem.
Vecere v kempu byla opet v rezii konzerv a dokonce jsme si uzili trosku grilovani na pravem ohni, jelikoz zdejsi kemp je k tomu vyborne vybavem. Ted jiz lezime ve stanech a po davce alkoholu budeme usinat. Alkohol je jedina vec, ktera nas v teto studene noci zahreje a dalsi z veci je, ze konecne prestalo prset a tesime se na ranni slunce. Pro predstavu jsme ve 1200mnm. u vrcholu sopky a venku je kolem 10 stupnu.
Loucime se s Vami s drkotanim zubu a zitra zase Aloha