Dobry vecer z Havaje,
dnes rano nas probudila vichrice, kterou tady nepamatuji leta! Spali jsme u more a stan v desinfekcni euforii postavili trosku nedbale, tak se na nas od cca 3:00 lehce sklanel 🙂 Nakonec to ale vydrzel az do rana a ani voda, ani vitr nam neublizila 🙂 Rano jsme v tom hnusu sbalili stan a usadili se za kadibudkou, ktera byla jako stvorena k posnidani 🙂
Nase dnesni kroky vedli na mista, kde nejmin prselo. To byl trosku orisek, protoze prselo temer vsude 🙂 Nasli jsme si jedno pomerne solidni pocasi do telefonu a sledovali na nem mraky postupujici nad ostrovem. Zdalo se, ze na jihu ostrova, kam jsme nemeli namireno je skoro jasno 🙂 Inu, zmena je zivot a tak jsme dnesni trail, ktery mel byt nejdelsi, nekrasnejsi a hlavne posledni, presunuli na zitra a dneska se venovali nakupu suvenyru, prochazeni mist, ktera jsme jeste nevideli a stopovani slunce 🙂
Prvni zastavkou byla na jihu posazena vesnicka Koloa, ktera dle pruvodce nabizi polovicni ceny jidla i dalsich zazitku a tak se nam to zalibilo, az jsme tomu uverili 🙂 no neni to pravda, ceny jsou tam vysroubovane mozna i kvuli tomu pruvodci jeste vys 🙂 Jedine, v cem pruvodce nelhal a jsme mu za to vdecni je fakt, ze se tu nachazi rybi market, coz je jeden maly kramek, kde vytvareji lokalni jidla, poke a dalsi pochutiny. Takze jsme ochutnali LauLau, coz je v liste zabalene veprove maso, naprosto dokonale dochucene s ryzi a nudlemi a k tomu na plate (obedovy talir) jsme si doobjednali Kalua, coz je uzene, veprove, varene, rozmnelnene maso, ktere ma tim uzenim takovou zvlastni chut. K tomu nam na talir jeste pridali kus Poke, ktere bylo upraveno na Hawajsky zpusob, t.j. sul, koreni, morska rasa a troska cibule. Maji zde i dalsi poke a to s chilly, cesnekem atd. Na prvni pohled se to moc nezdalo, ale nakonec toho byla opravdu velka kupa a meli jsme co delat, abychom to snedli. Soucasti talire byl i rajcatovy salat, ktery je tu pomerne vzacnost a to z jednoducheho duvodu. Zelenina a ovoce jsou na Havaji strasne predrazene a co se zeleniny tyka i lehce nedostupne. Je to tu proste trosku mimo a je to z dalsich duvodu, proc jsou havajani tak vypaseni.
Pruvodce nas naucil, ze neexistuje prave havajske jidlo. Tim, ze sem postupne priplouvali ruzne kultury a mixovali se s puvodnimi havajskymi obyvateli se stalo, ze jidlo zde pripomina mix ruznych kultur a narodu. Snidaji napriklad volska oka s hamburgrem a ryzi prelite majonezou, nebo si delaji suschi z lunchmeetu a ryze, takove Ladi Hrusky mnamky 🙂 Lunchmeet je tu vubec kategorie sama pro sebe. Ve 30 letech se tu diky valce objevila prvni konzerva lunchmeetu, ktere se zde rika Spam. Je to v oblych plechovkach runych chuti a havajane jich rocne snedi neuveritelne mnozstvi. Delaji si je smazene, varene, opekane…proste jak je to napadne a kombinuji tu chut s kdecim 🙂
Po vybornem obede jsme se vydali smerem k Pojpu, za kterym je blow hole, coz je vlastne dutina ve skale na obrezi, ktera vlivem morskych vln a priboje v sobe vytvri tlak, ktery pak vyprskne ven do az 9 metru vysokeho gejziru. My jsme dnes meli stesti na male vlnky, takze blowoval jen asi 2-3metry 🙂
Cestou zpet na sever jsme se zastavili v walmartu, kde jsme dokoupili kosile, tricka a dalsi upominkove predmety na tuto neuveritelnou zemi. Nakoupili jsme i potravinovou folii kterou zabalime nase batohy na cestu zpatky.
Dale jsme navstivili majak Kiluataknejak, kde bylo prd, ale jako vylet to bylo dobre 🙂 Cena za jeho navstevu byla 5$ za osobu, coz se nam zdalo az moc, tak jsme si ho vyfotili jen z dalky. Na nedalekem vesnickem trzisti jsme vyzkoumali mistni samoobsluzny prodej ovoce, kdy u silnice je box plny bananu, avokada, kokosovych orechu a papaji a vedle je pokladnicka s cenikem a tim se obchod uzavira. Evidetne tu nemaji moc Cechu, protoze jim to funguje 😉
Cestou na zapad ostrova jsme jeste projizdeli mesteckem Princeville, ktere je urcene pro rezidenty a top klientelu, takze pripomina takove typicke, hororove mestecko, kde si stare babicky venci dobrmany a kazdy tu beha, vsude jsou golfova hriste a celek je opravdu velice zabavny 🙂 Nemaji tu ani poradny obchod. Naproti tomu dalsi mestecko jmene Hanalay se muze pysnit centrem nabitym ruznymi restauracemi a burgrarnami i s klasickym jidlem zde na Havaji. Nasli jsme tam dokonce kramek s typickym laulau a kalua.
Nas dnesni cil byl pobrezni kemp Haena, ktery je umisten uplne na konci silnice pod obrim utesem ze ktereho porad tece nekolik vodopadu a je zde prekrasna jeskyne. Odsud zitra vyrazime na dnesni trail, ktery se ponekud nepodarilo uskutecnit. Je mozne, ze pokud nam nebude pocasi prat jako dnes, tak nevyrazime a dame si jen kousek. Ma to byt v desti hodne o bahne, tak si to asi spis rozmyslime.
Ted nas prisel zkontrolovat ranger, jestli mame pripevneny a platny permit, coz se stalo i vcera cca v 9 vecer. Takze vsem, co tady chteji stanovat bych doporucoval si ty permity opatrit. Nevime, co se deje, kdyz permit nemate a uprimne receno to ani zkouset nehodlame 🙂
Tak to je pro dnesek vse pratele. Zbyvaji nam posledni dva dny na Kauia, pak letime zpet do Honolulu, kde stravime jeste jednu, posledni noc a v Nedeli vecer odletame smer domov. Cesta nam zabere krasnych 45 hodin a casove nas posune zpatky o 11 hodin, ktere jsme cestou sem ziskali.
Aloha z Hawaii a mahalo