22.4.2017 – Filipiny – konecne vylet!

Dobry vecer z prenadherneho ostrova Mindoro, ktery lezi v prostredni casti Filipinskych ostrovu a dle vyjadreni naseho kolegy je to tu proste bozi. Bile pisky, nadherna plaz, uzasny holky, dokonala voda a ryba na grilu tak dobra, ze se clovek az rozplyne…tak tedy…uvedeme to na pravou miru, ale nejdriv zacnu ranem…teda spis vcerejskem a pak ranem 😉

V prubehu nekolika minulych dni se stalo spoustu veci…udelali jsme nejakou praci, s Liborem jsme se pekelne opili a pak jsme zase udelali nejakou praci 😉 To pekelne opiti ma na svedomi vyse zmineny kolega, ktery je tu pracovne uz druhym rokem a tak to tady ma vsechno v maliku. Dal nam doporuceni na mistni super grill, kde delaji nejlepsi maso v Manile a pak nas vzal do Chicaga, coz je karaoke klub. Kdo z Vas nebyl v takovem karaoke klubu, tak by neveril 🙂 Je to vicemene budova ve ktere jsou boxy. Kazy box je zvukotesne utesnen, tak aby vylozene nerusil dalsi box (takze normalni mistnost). Je zde velka lavice do U, televize, karaoke system a zvukovy system, ktery je co se hlasitosti tyka na hranici bolesti. Bolest neprivadi pouze hlasitost, ale take tony, vychazejici z hrdel filipanu. Maji zde v oblibe USA…vsechno, co je z USA, je to prave…vsechno je genialni…treba takova skupina queen. Ta je proste uzasna…no tak si ji pustime a zmrvime. 🙂 Boleji me ouska jeste ted…byl jsem partou devcat z prace donucen si taky pisen vybrat a zhostil jsem se toho se cti 🙂 Tleskaly a ikdyz to bylo na prd…oni to tak maji…proste se bavi…je jedno, ze je to falesne, hlavne, ze je zabava…k tomu se pije nejaka sladka vec, ktera pripomina rozpustene zuzu s vodkou a pojidaji se velke porce masa a masa…zeleninu tu moc neznaji. Jsou odkojeni USA 🙂

Kdyz me vyprchalo pate pivo, zkonzumovane predtim v hospode a zacalo mi dochazet, kde jsem…s kym tam jsem…a co tam delam…napadla me ta nejhorsi mozna vec, co me mohla napadnout…pujdeme na panaka! Inu…proc ne, rekl Libor a to nemel delat…nebudu vas dlouho napinat…probudil jsem se (nastesti v posteli a nastesti svoji) kolem 11 hodiny druhy den a pamatuju si zrhuba tolik, ze jsme byli jeste nekde v najakem pajzlu a stala se nam tam ta nehoda, ze jsme pili jednoho panaka za druhym…vubec nevim, kolik jich bylo, ale vim, ze mam prazdnou penezenku 🙂

Po dostatecnem vystrizliveni jsme sli navstivit nasi pobocku zde na filipinach, dostali instrukce, co vsechno a jak mame zaridit a sli tak konat 🙂 To byl Ctvrtek a v tento den jsme meli nocni akci do Patecniho rana, kdy jsme na sale oba s Liborem potili zbytky alkoholu z predesleho dne a udelali, co se dalo, aby firma byla spokojena…povedlo se a my se mohli kolem 1:00 vypravit do postele…ve 2 jsem se sbalil, neb na vikend jedeme na tu zminenou plaz!

Abychom se vyhnuli zacpe (coz se ukazalo jako nadlidsky ukol), vyjeli jsme v 6 rano. To nam bylo prd platne, protoze dalnice o 4 pruzich byla uz v tuto dobu uplne plna a to po celou jeji delku cca 60km…takze kdo si mysli, ze zazil zacpu na D1…tak zazil prd 🙂 Stali jsme tam tak 2 hodiny, nez jsme se dostali do oblasti se sopkou a jezerem a jezerem uvnitr sopky o ktere jsem uz psal a cesta, ktera by byla za normalnich okolnosti super na spanek (stani v zacpe je preci bezva) se ukazala byti cesotu hororovou a to z duvodu, ktery popisu nize. Vzhledem k tomu, ze mam ten zazitek jeste hodne v krvi, budu dost detailni a pokud nekoho nebude zajimat, necht ten odstavec preskoci 🙂

Takze zacnu tim, jak jsme vlastne na ten jih jeli. Bylo nam nabidnuto, ze muzeme vyuzit firemniho ridice a firemniho auta k doprave na jih hlavniho ostrova z Manily. Ridic se jmenoval Errol a ridil opravdu prazvlastne. Minuly den jsme se dozvedeli, ze filipinky obecne ridi defenzivne…no..tak Errol ne. Urcite nekdo z vas zazil rizeni, kteremu se rika brzda/plyn…tedy seslapnu plyn…rozjedu se prudce a hned zase brzdim…to je fajn, kdyz mate trabanta, protoze trabant se nerozdeje tak rychle a tak neni treba z nejake velke rychlosti brzdit…ne tak s modernim autem, ktere ma pod kapotou pres 200 koni a neboji se je pouzit v kombinaci s automatem…takze Errol seslapnul vzdy plyn na podlahu…auto zaclo brutalne akcelerovat dopredu…a hned v zapeti, jak se priblizil k autu pred sebou seslapnul, pomerne ostre, brzdovy pedal…vzadu v aute to pak vypadalo tak, ze pri pokusu o spanek me hlava litala chvili dozadu a pak zase dopredu…kdyz jsem si myslel, ze jsem si na to uz zvyknul a i tak zaberu…zacal se projevovat efekt otravy meho tela….Urcite vite, proc se vam dela spatne v aute, pokud ne, osvetlim jednou vetou. Telo (resp. mozek) kontroluje stav smyslu a pokud je v nerovnovaze (vidime ubyhajici hrajinu, ale lod se houpe, nebo ji prave nevidime a auto se pohybuje), tak si telo mysli, ze jeho receptory a smysly nedodavaji mozku spravne informace (ma dojem, ze telo, ci mysl byla otravena) a tak vyvola zvraceni, aby se teto otravy zbavilo…a to se mi presne stalo…byl jsem otraven Errolem. Otravil me svoji jizdou a ja jsem mel co delat, abych mu nevysypal obsah zaludku za krk….takze bylo po spani…

Nastesti jsme k sopce dorazili dost brzy a ikdyz Errol celou cestu na pobrezi jezera, ktere obklopuje sopku brzdil a ze to klesani bylo opravdu velke…a ikdyz se mu z brzd dole kourilo a my meli trosku strach, ze uz nikam nepojedeme…tak vsechno dobre dopadlo. Objednali jsme si lodicku za 2000P spolu s jednim kolegou, cestovatelem, ktery tam taky hledal dopravu k sopce a vyrazili jsme. Za 20min jsme byli na upati sopky a sli nahoru do jejiho krateru. Tahle zajimavost ma jeste jednu zajimavost. Do krateru vedou dve cesty. Jedna je delsi, drazsi, ale privede vas z jihu az k hladine vnitrniho jezera a teoreticky se muzete vykoupat (ac to nedoporucuji vzhledem k sire zde obsazene). Tahle cesta ma tu nevyhodu, ze si neudelate hezkou fotku z vrchu. Druha cesta vede ze severu (sli jsme my). Ma vyhodu fotky, dalsi vyhodou je, ze nahore se prodavaji golfove micky a pujcuji palky a muzete si na hladinu vnitrniho jezera zahrat golf! bozi. Nevyhodou pak je, ze kolem vas v prachu cesty zenou nahoru kone, ktere si turisti v zakladnim tabore objednali, aby je tam vynesly. My jsme to dali pochopitelne pesky a bezeztraty hvezdicky.

Cesta zpet, zpatku do auta k Errolovi a trada na jih do pristavu Batangas. Bylo nam porazeno, ze si mame vzit lod, zajet si na ostrov na bile pisky a udelat si tu krasny vikend…inu lod si vzit nebyl problem. Spolecnosti a nahanecu na farry je tu spousta, ale vyhnete se spolecnosti father and son…pry je hodne spatna…Po koupi listku (zpatecni 500P) a koupi specialniho listku statu za 30P jsme se nalodili a frceli na ostrov. Cesta je cca na 1hod a je to dalsi misto, kde se se da spat, pokud vas netrapi morska nemoc jako me 😀

Ostrov dam neznam. Ale dostali jsme se do oblasti bilych pisku. Predpkladam, ze vsechny ty plaze budou vypadat podobne, tak to vezmu nejak od podlahy 🙂 Prvni vec, co bych doporucil cestovali, co ma rad svuj klid a chce si odpocinout je, aby se nejezdil 😀 Je to tezka komercni zkusenost. Vypada to tu jako v sezone v Recku, nebo Chorvatsku. jen s tim rozdilem, ze jsou vsude filipinci, nahaneci sluzeb a spousta atrakci jako je snorchlovani, jizda na vodnim skutru, jizda na velkem drakovi tazenem skutrem, litani za skutrem na padaku…atd..atd…atd…neco, co ja fakt nemusim. Navic je more plne vorvanu (pardon, filipincu), ktery se placaji u brehu nalepeni na sebe a uz z dalky to odrazuje se jit vykoupat.

Nebyli jsme z toho zrovna nadseni, ale co se da delat. Oba smrtelne vycerpani jsme se ubytovali v nasem hotelu na plazi a sli si dat pivko a neco k jidlu, protoze jsme tenhle den moc nejedli.

Inu na recepci nam poradili docela dobrou putiku, tak jsme vyrazili. Liborovo prani, dat si testoviny jsem komentoval pouze prisnym pohledem, takze si dal nejake kure…ja jsem chtel zkusit rybu, ale jeste, ze jsem to neudelal, neb po objednani veproveho prinesli neco, co se dalo stezi rozkousat…takze si nedovedu predstavit, co by provedli te nebohe rybicce. Jedina vec, ktera tu asi stoji za objednani je kupodivu pizza, kterou si tu vsichni chodili davat a vypadala z dalky opravdu vytecne. Mozna, ze ji z nostalgie zitra zkusime 🙂

Vecer se zacal po konzomaci piva zlepsovat a i unava trosku poodstoupila, kdyz v tom se odnekud vynoril obri clovek bile pleti, mluvic fakt divne anglicky a dozadoval se si s nami povidat…pak prisednout a vypit s nami pivko…neustale nam mackal ruce a trasl s nima, rikal, ze jsme kamosi a bozi kluci, ze nas ma rad a odkud jsme…no z Cech…joooo, to znam…skvelej hokej…ja jsem z Finska…ale jsem z hranic s ruskem…s jednou ruskou jsem soulozil za totality…ona vzdycky prebehla hranice a ja ji daval do tela…mam te rad…give me five! No neco neuveritelneho 😀 Lide se otaceli a divali se, co to za exota to tam s nama sedi. Zapomnel jsem podotknout, ze byl uplne na srot 😀

Pak vstal s tim, ze si jde objednat pivo…malem se popral s majitelem…pak i se servirkou…dostal ale nakonec svoje pivo…a zase sel k nam…neeee … po dalsich informacich, ze je mu 63, ze uz je tu rok a ze je to tu bozi…se zvednul, rekl, ze jsme nejlepsi, bozi a ze nam moc dekuji a nekam zase zmizel…

I prisel majitel podniku a vyptaval se nas, jestli zname toho, co odesel, ze to byl dobrej rizek…pak z nej vypadlo, ze je z Francie, ze uz je tu 3 rok a ze uz se domu nikdy nevrati, protoze tam pracoval jako policista a ted je tady a je to lepsi, protoze se Francie meni a terorismus…a bla bla…Zacalo mi dochazet, proc to jidlo stoji za starou belu…vari a vlastni to tu Francouzsky policista a snazi se delat filipinske speciality…tak jasne jako.

Vypili jsme s Liborem dalsi pivo a podnik se za nami zacal menit…vsechny stoly a zidle se presouvaly na plaz a lidi ubylo…co naopak pribylo byli transvestiti…ti jsou zde evidetne zamestnani a nejen, ze roznasi pivo a alsi veci, ale lakaji hosty na svuj dokonaly vzhled 😉 Jednoho jsem si spletl i ja a to na to mam dobre oko 😉 Tak jsme radsi zaplatili a sli do hotelu…myslim, ze zazitku pro dnesni den bylo az dost 🙂

Je tu vedro…nevim, jak budeme spat, protoze jsme spaleni od slunicka ze sopky(na rovniku to precijenom docela pali)…a neni tu internet, coz sice se spanim moc nesouvisi, ale je to dalsi neprijemnost 😉

Proste je to misto snu, nejezdete sem 😀

Kuba

Komentáře

komentářů