4.10.2017 – Kanarske Ostrovy – den druhy

Dobreho dne z ostrova Tenerife.

Vcerejsi den byl prijemne odpocinkovy 🙂 Bylo to treti den tady a na vsechny z nas dolehla nejaka priserna unava, nebo je to mozna definitivni uvolneni, nevim 🙂 V kazdem pripade jsme se pripul o pul desate s tim, ze jsem strasane unaveny 🙂 Rodinka na tom nebyla o moc lip a Adelka nam to cely den davala jasne na jevo…ze jako teda co si myslime, ze ji porad nekde budeme tahat, to ne jak teda!

Cely vcerejsi den byl sice takovy unaveny, ale zase jsme si ho zprijemnili nekolika dulezitymi vecmi 🙂 Jako prvni jsme si objednali auto na dalsi 4 dny, takze budeme vyletovat a uvidime neco z tohohle ostrova, pan byl prijemny a dal nam lepsi auto za stejnou cenu, kdyz se na nej Adelka po treti usmala a zamavala 😀 Ty deti tu vubec nejak tahnou 😉

Auto ma plne pojisteni, snad bude kde parkovat, coz vidim jako nejvetsi problem a vypada to, ze ostrov je tak maly, ze ho jde za 2 hodiny prejet tam a zpatky 🙂

Pak se slo nakupovat do naseho oblibeneho retezce, aby Anica neumrela hlady a zizni.

Kdyz uz jsme byli v tom obchode, tak jsem se podival na mapu a zjistil, ze nad nami, asi 1.5km je viewpoint…nejaka mensi sopka ze ktere by mel byt rozhled na cele pobrezi mesta Los Cristianos, kde se nachazime. Jedna se o Montana Chayofita. Naviace ukazuje 1.5km a prevyseni 100m…no to dame…je 13:00 a musi to byt kousicek…tak jdeme…jdeme…slunicko pali, Adelka se vzpouzi, ze v tom vedru s nama nikam nejde…predjizdi nas par na elektricke dvoumistnovce (to je takovy ten vozik pro invalidy s riditky, ale je pro dva). Na nem sedi pan s pani a tahnou za sebou otyleho syna…kdyz nas mijeji, tak otyly syn protestuje, ze takhle uz nemuze…pani sleza…neco gestikuluje a z jejiho projevu by se dalo vyrozumet neco jako „tak si tam sedni ty, ty nevdecniku, tvoje stara matka pujde pesky a bude si nicit uz takhle znicene klouby!! no delej, sedni si tam a vez si tu svoji tlustou prdel“ … no ikdyz ten ironicky ton slyset byl, synacek si seda a veze se 😀

My jdeme pesky, u nas se veze jenom Adelka…dochazime k dalsimu supermarketu, kde je obcerstveni pomoci nanuku kvutovano s povdekem hlavne od Adelky, ktera cuca a je rada 🙂 Zhltne jeste cely prikrm a jdeme dal.

Cesta na sopku je evidetne nedodelana…Jsou tu pripraveny obrubniky, cesta je „vybagrovana“, ale ponekud se prace zastavili a tak je nahoru jen prasna cesta, po ktere se s kocarkem pomalu suneme nahoru…nahore to ale stoji za to, je udelano nekolik desitek fotek a jdeme zase zpatky 🙂 uplne citim, jak se mi pripaluji zada 😉

Dola si dame dobry obed v ruske restauraci, ktera se netvari jako ruska, ale je 😀 Je ale celkem plna, tak to riskujeme a delame dobre, pivo a Paella s mixem mas byla vyborna 🙂 Ten sea food taky opravdu umi a doporucuju si dat temer cokoliv z nej, dostanete vzdycky vsechno cerstve a dobre.

Chvile blaznovin s Adelkou na plazi Playa de Las Vistas, ktera je tu asi nejkrasnejsi a pomalu se vracime zpatky 🙂 Zde je treba zduraznit, ze Adelka se more sice boji, ale neboji se jit proti vlnam…takze si taky okusila jake je to, kdyz ji vlna podrazi nohy a ona se vali na zemi…teda v pisku…omyvana morskou vodou 🙂 No libilo se ji to moc 🙂

Cesta na hotel, vecere a spat v rytmu muziky, ktera se line odevsud…dneska koncili az ve 4 hodiny…to je jedina vec, ktera me to tu ponekud ztrpcuje a radsi bych sel spat nekam do hor 😉 Treba se mi to brzy postesti 🙂 Nastesti tu je prijemnych 23-26 i v noci a tak neni treba zapinat klimu a rano to tu otevrene okno vyvetra za chvilku 🙂

Toz a to je vsechno 🙂 tak zas zitra…teda vlastne dneska 😉 POjedeme do nejkrasnejsiho parku na svete se spoustou zvirat a ruznych atrakci, tak jsem uz ted zvedav, jak to zmaknem 😉

AKA

Komentáře

komentářů