Dobry vecer z Prayagru, kolebky khumbmely a duchovniho zivota…

Cesta sem, to ocistec sam, ale abych nepredbihal udalostem, pojdme se ted vratit o jedno rano zpatky do Bhopalu.

Rano bylo v duchu ranni ocisty a vycisteni dutin, jelikoz nas to s Rolandem drzi a jsme oba tezce nemocni (rymicka), tak jsou nase rana, ale i cele dny plne utrpeni a bolesti hlavy. Z toho nam pomaha kombinace paracetamolu a brufenu, kterych je v indii dostatek 🙂 Sice se tvrdi, ze evropa je na tom zavisla a jedeme tam bomby, ale to neni nic proti Indii, kde se to kupuje na veliko za par korun….cca 20 tabletek vas vyjde na 10 korun….no nezerte to pak, ze jo 😀

Po snidani a nejakem to povidani jsme zacali probirat, co budeme delat…v planu bylo nekolik hodnotnych navrhu od navstevy nejakych lazni, az po cestu do jeskyni, ktere jsou tu pry krasne….Nakonec byl Roland vyslan do recepce, aby zjistil, kdy se musime zdekovat a kdyz jsme zjistili, ze nas tu nechaji zadarmo do 6 vecer, bylo rozhodnuto, ze se budeme valet a pak se pujdeme nekam najist a zase se budeme valet 😀 A to se tedy delo….valelo se valelo, ale moc neodpocivalo, takze kdyz odbila 6 hodina vecerni a my jsme si na sebe nandali batuzky, byli jsme vlastne docela unaveni z toho nic nedelani.

Je tedy pravda, ze jsme za ten den stihli probrat strasne temat, ale uprimne receni jsem tak unaven, ze si na zadne stezejni nevzpomenu, jen snad, ze je dulezite mit kamarady na ktere je mozne se spolehnout 🙂 K tomu se dostaneme dale 🙂

Takze mame na zadech svoje batohy a jdeme si sednout do Ubera…ten nas za slabych 40min vyhazuje na nadrazi a my jdeme hledat vlak.

Ted, jak to pisu se vlastne jedna stezejni vec stala 🙂 A to tak, ze byl nas vlak odklonen a misto sem jede oklikou. Zduvodnene je to tim, ze je tu moc lidi, dalsi tady nechteji a kazdy, kdo sem chce, sem dojde pesky, jinak ma smolika pacholika 🙂 Nasledujici udalosti ukazali, ze co indicky goverment vymysli, to taky s dokonalosti sobe vlastni splnil 🙂

Takze zapletka spociva v tom, ze v Prayagraji se zavira mesto a nikdo se do nej nema dostat jinak nez pesky 🙂 To se pro nasledujichc 24 hodin jako pomerne stezejni informace i pro nas a protoze mam v nohach asi 30km, tak je to informace i pro vas, ze jsme dneska uchozeni jako kotata 🙂 Ale zpatky k vlaku.

Jsme na nadrazi a hledame nastupiste s vlakem… Ma to jet z 2, ale misto nastupiste je u vlaku k dipozici jen informace, ze je jeho trasa zmenena….ted probiha hledani nejake instituce, ktera by nam potvrdila, ze to opravdu pojede z 2 nastupiste a ze to nebude mit zadna zpozdeni…v aplikaci, ktera je tu v Indii skvela a jsou v ni vsechny nase vlaky, objednavky a mista k sezeni se pise, ze nastupiste sedi a sviti nam tam volna mista k lezeni….autorita, ktera je dohledana, disponuje stejnou aplikaci a tak potvrzuje to, co my vidime v te nasi…to nas zcela neuspokojuje a behame po nadrazi sem a tam, abychom se znovu a znovu ujistili, ze to tak je…Je tomu tak proto, protoze na nastupisti dve jsou uplne divna navestidla a sviti tam uplne jiny vlak, nez sem ma prijet 🙂 a tento vlak tu neni, nebyl a evidetne ani nebude 😀

Asi 5min pred prijezdem vlaku se konecne rozviti na navestidlech nas vlak…a aaaano je to tady na druhem nastupisti, hura 🙂 sviti i vagon do ktereho mame vlezt, takze se vydame k nemu…vlak prijizdi, vsechno klape jak ma, stesti mnou prochazi, protoze se konecne natahnu po celodennim valeni se 🙂

Clovek by neveril jak ho takova ryma vycerpa 😉

Jsme ve vlaku, prochazime vagonem a je tu opravdu nejak min mista, vlak jede z Bombaje, bo odkud a je celkem plny…nase mista jsou zvolena pozde, tedy spatne…mame 4 postele v patre => nemame pro sebe kupe, ale z toho kupe mame jen ty vrchni palandy a dve za ulickou, sice jsme celkem u sebe a mohla by to byt vecer dobra bitva, ale ted se zda, ze je to nic moc….Jeden z nasi skupiny se v tuto chvilku hrouti a spousti se mu ataka jeho nerozvinute schizofrenie. Schvalne nepisu kdo to je, tak to respektujte. Je celkem jedno komu se to stalo, ale stalo se to, jedinec se otoci na potpatku, prohlasi, ze tady to proste neda a odchazi z vlaku s tim, ze pojede jinak a at ho nechame jit….

Chvilku strnuleho ticha….nikdo nevime, co ted…no ale rychle se vzpamatujeme a jdeme za nim…preci ho tu nenechame samotneho na nadrazi. Takze snovu vystup, hledani, shledani, dojemne chvile plne pratelstvi strida pocit vystrizliveni, protoze vlak je proste v pr….pryc 😀

Rychle realizuju protiopatreni, abychom zbytecne nestali na nadrazi, kde uz je stejne vsechno ztracene…boookuji uber zpatku k hotelu s tim, ze to tam probereme a vymyslime, jak z toho ven. V prvni chvillce me napadne asi 20 moznosti, co s tim, ale vsechno je to bud komplikovane, drahe, nebo nerealizovatelne. Blbe je, ze za 4 dny nam leti letadlo z Varanasi do Goji, ktere proste musime stihnout, takze se na ten sever nejak presunout musime….ale jak.

Jedeme zpatky do hotelu a probiha prvni diskuze…tim, ze je jeden z clenu posadku „aktivovany“ a jeho uzkostny stav se muze kdykoliv znovu projevit odpada moznost letet, nebo jet vlakem, ktery bychom stejne nezabookovali. Je ale ok s autem….je to odsud cca 700km a autem asi 12 hodin….Snazim se vsechny presvedcit, ze jsme moc unaveni na to, abychom ted sedli do auta a ikdyz to bude auto s ridicem jsme odjeli na sever….Ikdyz jsou moje argumenty pomerne silne, stejne neobstoji a protoze tu mame vysove vykonneho Raje, ktery je schopny behem 10min zorganizovat jak auto, ridice i nam rict cenu, tak je vec pomerne rychle rozhodnuta…proste se jede….je 10 hodin vecer a k hotelu prijizdi velke SUV …. Jsem ponekud rozcarovan, ale nasedam a snazim se hodit do klidu, moc mi to nejde, takze celou cestu jsem v takovem polonasranem stavu, dela to hodne unava, ktera me dohani.

Ikdyz je cesta naprosto priserna, ridic jede jako blazen, v aute je zima jak v norskem filmu a porad nekdo mluvi, asi se mi podari na par hodin usnout, protoze jinak si neumim vysvetlit, ze jsem jeste ted pouzitelny.

Kolem 8 hodiny oteviram oci, zjistuji, ze jsme cca 200km od cile a jsem docela rad, ze nemusime resit predchozi problem – tedy to, ze vlak byl odklonen a stejne bychom museli nejake auto zmanagovat a dorazit po vlastni ose z min 200km…jenze to jeste netusim, ze mesto se mezi tim hermeticky uzavelo proti veskere doprave 🙂 tedy nejen vlakove, ale i te automobilove….

Ted neco, proc sem vlastne jedeme 🙂 Khumb mela je slavne misto v Prayagu, je to misto u Gangy, kam se schazi miliony lidi, aby se zde vykoupali a ocistili se tak od svych hrichu, naplnili svoji dusi mirem a laskou a celkove svoji caklosti naplnili predni stranky novin 🙂 To se jim celkem dari, letos se odhaduje, ze tu projde na 400milionu lidi. Vcetne nas 😉 teda….kdyz se nam tam podari dostat….

Zatim jsme cca 200km od neho a jedeme….ale provoz houstne az najednou cca 50km pred nim se zastavi….jakoze uplne 🙂 Stojime tu kolem 9 hodiny v kolone, jejich konec neni videt…

No a ted babo rad 🙂 me, jako zkusenemu cestovali nabehne do hlavy dvojita varianta…jedna je, otocit to a na celou khumb melu se vykaknout 🙂 Druhe je se sbalit a jit po svych 🙂 Nic jineho se tu nenabizi…je tu jeste treti, ne priliz cestovatelska moznost, kterou voli vsichni, co tu jsou a to je pockat, az se hradby mesta otevrou…rychlym pruzkumem zjistujeme, ze to se stane mozna za 24hod, ale spis za 48 😀 … No…takze jdeme z auta ven a jdeme se projit po okoli…

Ve vesnicce podel cesty nachazime oazu plnou krasnych divek, spanilych krav a dalsiho dobytka 🙂 Dostavame nabidku ke kvalitnimu kokinku a celkove se o nas hezky staraji 🙂 dokonce to vypada, ze Zdenkovi chteji vnutit jedinou dveru…ten s diky odmita a radsi si vezme neco k jidlu 😀

Maji tu super vychytanou hadici ze ktere prodi voda buhviodkud a lidi tu konaji ocistu, koupaji se a celkove se davaji do gala 🙂 Je to proste krasa, jak si lidi umi pomahat, kdyz je ta potreba…premyslim, jestli by to takhle mohlo fungovat i u nas, ze kdyby byl nejaky prusvih, ze bych si sednul do vjezdu a daval lidem caj zadarmo a nechal je sprchovat hadici…asi by se mi to libilo 🙂

Jdeme k auto a najednou se stane zazrak…kolona se pohne! Vsichni troubi, zpivaji a hlasite davaji najevo svoje poteseni….kolona se opravdu rozjede, ale po 4 metrech zase zastavi a konec 😀 Asi nejaka dira zpusobena vysublimovanim jednoho z autobusu, netusim 🙂

Konecne se stalo to, na co jsem cekal, ze ve skupine dobubla rozhodnuti jit tedy pesky, zkusit tu kolonu nejak predjet nozmo a najit jeji zacatek, kde by snad mohlo jit vzit nejake priblizovadlo a priblizit se bliz ku mestu….jdeme….jdeme dlouho….porad jdeme….

V mezicase, co jdeme se deje zajimava vec, ktera se dole nedela…Lidi jsou stastni, ze tu jsme…ale ne tak stastni jako, ze vas chteji okrast, nebo neco nabidnout, ale opravdu stastni…to se moc nevidi….zastavuji nas, chteji si udelat selfie, zdravi, ptaji se odkud jsme, culi se rohlikem od ucha k uchu….doznavam, ze i pres to silene vedro a prikori, co nam tenhle vilet uz usetril je to tady vlastne strasne fajn 🙂

Nekdo rika, ze za cca 2km se bude dat popojet busem, nekdo rika, ze ne, kluci na motorkach zastavuji a rikaji, ze nas vezmou za 4k az do prayagu….to se nam zda jako cena moc….a hlavne neni jiste, ze nas nesundaji z motorek vsudepritomni policisti, kteri na to jsou evidetne haklivi….jeden policejni sbor s nacelnikem si nas bere stranou a vysvetluje nam, ze teda jako je to zavrene, ale pokud chceme, muzeme jit pesky, ze v tom nam nikdo nebrani, ale ze teda jako je to dlouha cesta…50km….chapes…50km pesky pico…

No co jako s tim 🙂 jdeme….jdeme….kolem svisti motorky, troubi, vsude je bordel a smrad, tisice lidi jdou jen s tim nejnutnejsim smerem jako my….je to trosku zvlastni.

Najednou se kolona rozestoupi a neni….uplne prazdna silnice….vlevo cekaji tuktukari…rychle vyjednavani a za 200rupek jedeme k dalsi zabrane…ukazuje se, ze zabrany jsou po 5, nebo 10km, pak se ukazuje, ze jsou na kazde vetsi krizovatce….takze se urcitymi priskoky da dostat dal….

Nejdriv skocime 5km, pak dokonce 12 a pak se rozhodneme udelat tzv. Zdenkuv krok stranou a vratit se do predchazejici vesnice, kde je odbocka a tou se da cela tahle vec objet….nejdriv je nam divne, ze tam nikdo nechce jet….pak nam dochazi, ze oni jsou proste jen tak tupi, ze to nedelaji….takze se snazime presvedcit jednoho tuktukare za druhym, aby nas vzal nejdriv sem, pak sem…pak sem…a sem….porad jedeme…urazime za hodinu vic, nez za cely den…dostavame se do mesta, kde je to cernejsi, nez jinde 🙂 sesypou se na nas jen, co tam vystoupime, prodali by nam i babicku s dedou, kdybychom neco vysolili 😀

Je uz tma…a o to je to horsi, clovek nikdy nevi, odkud na nej vykoukne nejaka cerna tlama…teda pardon, ja je mam celkem uz i rad, ale … Chapete 😀

Jdeme k tuktuku, ktery je uplne mimo ostrou zonu ruznych dohazovacu a rychle domlouvame cenu 500 rupek za dovoz az temer k hotelu…jedeme….vypada to, ze to dame….

Jsme v Prayagu…neuveritelne se stalo skutecnosti, po celodennim plahoceni a neuveritelnem vypeti vsech sil zapadneme do jedne z hodpod, dame si rychle veceri a jdeme na hotel. Je to RbnB, takze mame sdileny prostor s mistnimi…ale vypadaji normalne….Je to v nejake chranene oblasti mesta, kde ziji „lepsi“ lidi, tak asi strach neni na miste 🙂

Uf…napsal jsem to 😀

Jdu si dat sprchu a spat…dekuji za precteni az sem, ikdyz to muselo byt min. Podobne narocne, jako to, co jsme za poslednich cca 35hodin zazili.

Plyne z toho jedno ponauceni a to je i duvod, proc jsme tu … Lidska houzevnatost a potreba dosahnout cile je zcela neuveritelna a ikdyz se na zacatku zdalo, ze bude lepsi to vzdat a cely den nam osud hazel klacky pod nohy…jsme tu, plni zazitku a ocekavani zitrka, kdy se pujdeme podivat, jak se ty dobytci v te Ganze koupou 😀

Kuba