Hezky vecer z Tokia 🙂 Nebo vecer…tady uz je pomerne noc 🙂 Dneska to byl den, ktery dal celkem zabrat, ale byl plny hezkych zazitku 🙂 Tak se do toho jdeme pustit, at muzu jit do postele 🙂

Rano bylo o neco hustsim navazanim na prijezd do hotelu naseho pritele Chia 🙂 Nejen, ze nas po 22 hodine nikam nechtel pustit a koupelna byla otevrena jen do 21 hodiny, ale rano by si clovek taky nedal sprchu, protoze sprcha je jen od 16 hodin a to uz jsme minuli 🙂 Vcera mel obrovsky problem s tim, kdy nam udelat snidani, poradk kolem toho krouzil a tak divne se u toho kroutil 😀 Mel porad takove otazky, kdy se nam to hodi a ze my jsme hoste, tak at si rekneme 🙂 Moc jsme nechapali, proc to vlastne dela…doslo nam to az rano…on totiz vecer prisel a rekl nam, ze druzi hoste si vybrali cas a my tedy budeme snidat v 7:45…ja jsem moc nechapal, jestli to teda chtel smerovat na spolecny cas, aby nemusel varit dvakrat, nebo nas naopak chcel rozseparovat 🙂 no B je spravne 🙂 Nasi sousedi, par s asi 12cti letym chlapcem si to objednali na 7, ale dorazili na snidani tak kolem 7:30 😀 takze mu do toho hodili vidle a kdyz my jsme prisloi v 7:45, jen zmatene tekal ocima a protoze na nej byl extra dobry pohled (zastera od krku az po kotniky, rouska a takova ta koupaci cepice na hlave)…a jedine, co bylo videt byl ten tekavy pohled, jak se mu to rano cele rozpadlo i pres veskerou snahu to nejak rozganizovat 🙂 zacal machat rukama a rikal, ze 5 minut a bude to ok 🙂 no tak jsme se zase otocili a sli do pokoje…za 10min opravdu zatukal a ze teda jako muzeme 🙂

No a ted ta snidane 🙂 Asi tusite, ze to nebylo jen tak 😀 Na stole pripraveny maly talirek, dostali jsme istrukci, ze to je na tous, ktery si sami musime upect tady v tom toustovaci…a pak ho umistit na talirek….tady je talirek se zeleninou a tady mame jogurg…na jogurt je tahle lzicka a na kavu tenhle hrnecek a na caj tenhle…. Tady v tom je horka voda a kdyz budeme chtit, muzeme si poslouzit nejakymi studenymi napoji jako je mleko, nebo ledovy caj 🙂 … Mazec 🙂 Pak prinesl dva kousicky masla a jako hreb rana do nasich zaludku talirek a na nem ctvrtinu omeletky z jednoho vejce 🙂 jedno kolecko salamu a jeden mini parecek 😀 No nemel jsem silu to ani vyfotit 😀 aligato gozajmas a jdem to spapat 🙂 Kazdy jsme dostali pridel dvou toustu a pustili se do toho 🙂

Pak uz jsme to rychle pobalili a zmizeli 😀 Tohle byl zatim asi nejvetsi bizzar v japonsku 🙂 Pan to asi vsechno mysli dobre, chce byt dobry hostitel, ale to provedeni je ponekud…no rekneme…zvlastni 🙂

S autem jsme to nakonec vymysleli tak, ze bylo vybrano mestske parkoviste u vlakoveho nadrazi, kde by melo dat zaparkovat opakovane na 24 hod a melo by to stat zlomek parkovani v Tokiu…s tim, ze v Tokiu u hotelu mame prerezervovane parkovani za 2k jenu, kdyby se cokoliv pokazilo 🙂 Na webovych strankach parkoviste nebyla informace o omezeni parkovani, coz bylo divne…vsechny podminky ale musi byt dle zakona umistene na ceduli u parkoviste…takze jsme byli ponekud zvedavi, co tam bude….bylo tam ale textu jak pred prijimackami na vysokou, takze jsme to jen vsechno vyfotili, auto tam nechali a sedli na vlak…ve vlaku to prohnali AI, ktera z toho rozklicovala, ze je to samozrejme, dle predpokladu, omezene na max 48 parkovani v kuse…pak se da zaplatit, vyjet a zase vjet a je to safe…nebo se da pozadat telefonicky o prodlouzeni parkovani 😀 K tomu AI vytvorila text v japonstine, ktery mame rict do telefonu (je obcas velmi vtipna) 😀 Chvilku jsem premyslel, ze bych k tomu zneuzil recepcni v hotelu, ale kdyz jsme rezervovali parkovani tady, tak by to pusobilo ponekud divne 😀 Takze je jedina moznost a to zajet tam vlakem ve Ctvrtek rano a auto presunou z parkoviste a zase ho tam soupnout s tim, ze nam to vychazi na 2x 48 hod a je to ok….Jen me ceka ta ranni cesta vlakem, ale dam si u toho audioknihu, pak s autem zajedu na snidani a zase ho tam na 10 vratim a tim to parkovani protahnu az do Soboty do 10 hodin, coz nam bohate staci…to uz se budeme vracet z Tokia a pojedeme na Fudzi….je to bohuzel nutne zlo, kdyz chce clovek to auto…ve velkem meste je to proste na nic….Jeste tu byla moznost to naplanovat a auto vratit driv, nebo vybrat pujcovnu, kde by slo vratit na jinem miste, nez se vzalo…ale protoze to nase planovani je dost takove derave, tak se tyhle veci zavrhli s tim, ze se s tim musime nejak poprat…:)

Cesta do Tokia z Kuki je hodina a 5 minut 🙂 Coz je pohodova dojezdova vzdalenost a stoji 130 korun 🙂 Takze vsechno zelene, jsme v hotelu a nechavame si tu zavazadla 🙂

Prvni cesta uz nalehko vede smerem k centralnimu parku, kde je uprostred hrad a kolem velke zahrady se zeleni 🙂 Diky tomu, ze tu vcera radil tajfun je mesto krasne umyte a protoze od rana je azuro a sviti slunce jako pominute, je tu i uzasne vlhko a vedro kolem 29 stupnu ….boziiii 😀 To se clovek hned mene poti 😉

Jdeme kolem zahrad a zjistujeme, ze v dusledku toho tajfunu jsou vnitrni zahrady zavrene a tak se musime spokojit jen s tim vnejsim okruhem 🙂 Jdeme na metro a posouvame se k Tokio tower, coz je replika Eifelovi veze … Je to takove typicky japonske, protoze prostredkem te veze vede super vytah v polovine je jedna observator s vyhledem a nahore druha 🙂 Az na miste zjistujeme, ze je na to poradnik jako tyden dlouhy a tak se nejake cekani ve fronte na listky vzdava 🙂

Ono to s temi pamatkami tady je tak vsechno 🙂 Clovek si musi objednat, co chce videt dopredu, protoze na miste si uz listky nekoupi, nebo na jiny den, nez je ten, co tam je 🙂 Takze se bud spokoji s tim, ze to vidi z dalky, nebo proste musi nejak planovat a to na 15min presne, protoze jinak to objednavat moc nejde 🙂 Ja jsem spis zastance toho nejit dovnitr, kdyz je to nejaka megaptakovina, ktera je stejne 1000000x zvecnena na internetu a da se na ni kouknout…Jirka je zastance toho jit na vsechno a uzit to na vlastni kuzi…v tomhle se zasadne rozchazime a dochazi diky tomu mezi nami k trenicim, kde ja vetsinou ustoupim 🙂 Ale dneska ustoupil on, protoze doznal, ze to proste nedame 🙂

Davame si vyborny obed v takove zapadle zradelnicce a jdeme pomalu na vlak, ktery nas ma dostat zpatky k hotelu….zaciname se tu uz pohybovat jako mistnaci a uz nedela zadny problem se zorientovat, ac je to tu metrem a vlaky prospikovane vic, nez indie 😀 Ten inzenyr, ktery tohle projektoval musel byt blazen 🙂 clovek kolikrat nevi v jakem patre je a z ktereho jede ten, ci onen vlak, kde zacina silnice a kde konci park….dokonce jsme dneska videl most, ktery vedl korytem reky, protoze k cemu nechavat prostor nad rekou prazdny, kdyz tam lode stejne nejezdi…tak tam dame most 😀 No proste je to tu hukot a clovek to chvilema nestiha…

Zpatky v hotelu, checkin a sprcha 🙂

Dve hodinky pauza, protoze chceme jit vecer na prochazku do nedalekeho nakupniho centra a pak do ucilek Ameyoko marketu, kde je to takove jakoze hodne „Thajske“, nebo aspon asijske 🙂 Ten obchodak je Akihabara Electric Town a je to 6 pater elektroniky na obrim prostoru….ja si tam kupuju novy reminek k hodinkam, protoze puvodni se mi vlivem horka pozvolna rozpadl 🙂 A pak zavitame do jednoho patra, kde jsou i kufry a protoze me pozvolna dosluhuje ten, co jsem si pred 15cti lety koupil v Cine, chtel jsem si koupit novy, cestovatelsky batoh…a byl tam! Uzasny, spousta kapes, dokonce system vakuace obleceni primo v nem 🙂 Jakoze date dovnitr obleceni a bud rucne, nebo vysavacem vysajete vzduch a to pradlo stlacite na minimum a to pak zabira minimum mista a do letadla muzete s mensim batuzkem, nez v realu je 🙂 Paradicka….stal 1600 a je uplne uzasny 🙂 Vtipny samozrejme je, ze je na nem cedulka made in China…U pokladny nam z toho jeste sundaji dan, coz nesmim rikat moc nahlas, protoze spravne bych ho mel doma zdanit po prijezdu 😉

Pokracujeme na ten Ameyoko market, kde to teda zije neskutecne 🙂 Miliony stanku s jidlem a ruznych zradelnicek…spousta japonse omladiny, strasne se tu evidetne chlasta a holky jsou jen v kratkych sukynkach a hodne ve stylu anime….no je to zazitek tu prochazet v nasem veku a sledovat to 🙂 Chvilku jsem si prisel jako v zoo 🙂 Jen jsem nevedel, kdo jsou ty pozorovana zviratka 😉

Pomalu se nam chyli cas ke spanku, tak to otacime a jdeme domu….byl to dlouhy den…takze se s vami loucim a budu se tesit na zitra, co tady objevime.

Kuba a Jirka