Dobrý večer z paluby naší plovoucí pevnosti!
Dnešní den se rozprostřel v plné kráse jeho výjimečných zážitků. V mrazivém úsvitu jsme se vzbudili v prostředí, kde teplo přebývalo jako v pekle, když bylo na palubě třicet a šest stupňů. Oh, jak jsme bývali závislí na tom topení, které nám nyní bylo odepřeno! Přesto je nutno podotknout, že nad našim sporákem visel přísný příkaz, jenž nám zakazoval jeho použití pro účely vytápění lodi. A tak, právě nyní, když toto psaní skládám, plameny v troubě hrdě vzplály a my se hřejeme u otevřeného ohně, jenž nám připomíná doby, kdy opilí námořníci u krbu své srdce hřáli. Některé duše, neváhající v odvaze, se dokonce vydaly na břeh pro dřevo, aby náš požár byl dokonalý. Avšak teď již vůně přechází v zápach!
Po snídani, jež byla dokonalá a kterou jsem sám připravil, jsme se pustili do umývání nádobí, což je úkol, jež v přítomnosti dám vždy vyvolává mnoho diskusí, avšak mezi námi muži je to pouze práce, která musí být učiněna. Poté jsme se chopili příprav na odplutí.
Odpojení od břehového napájení nám sice vzalo teplo, ale náš entuziasmus pro dnešní plavbu nám zahřál krev v žilách. Ostrov Žirje, kam míříme, nás v noci přivítá s bojí, neboť se očekává bouře. Připravujeme se na to, že se budeme muset vypořádat s plachtami v plném nasazení.
Naše marina, kam jsme směřovali, byla skromná a nacházela se na sever od Šibeniku, za mostem, jenž se musí při odplutí podjet. Abychom zabránili poškození stěžně, náš kapitán nás proškolil, jak se taková situace řeší – silní muži na člunu zatáhnou za lana a nakloní loď, aby se snížila a mohla bezpečně proplout pod mostem.
Když jsme pak vypluli na volné moře, vítr foukal s krásnou sílou dvaceti uzlů, někdy až dvaceti pěti, a naše statečná loď, která váží přes deset tun, uháněla rychlostí osm až devět uzlů, což je velkolepý úspěch. Oblékl jsem svůj nejdražší protichemický oblek, jenž je na lodi mým oblíbeným společníkem. V něm se cítím jako v pevnosti, nepromokavý a v teple, ačkoliv se mi dostává škádlivých poznámek od posádky.
Můj oblek byl ověřen, když se znenadání spustil prudký déšť. Voda stékala po palubě a vlny se vzpínaly, avšak my jsme statečně drželi loď, abychom nebyli smeteni do rozlíceného moře, kde by nás obklopili delfíni plní rozzuření.
Avšak tato dramatická scéna byla ve skutečnosti jen umocněna malým množstvím alkoholu, který jsme si dopřáli spolu s léky na nevolnost, což dodávalo naší situaci nádech vznešeného dobrodružství.
Dopluvli jsme bezpečně do přístavu, kde jsme naši loď ukotvili k boji a připravili se na noc plnou nejistoty. V lodi nyní teplota vzduchu klesá a my musíme přidat na ohni v naší troubové peci, jenž nyní začíná být víc než nutností.
Brzy začnou naše společenské hry, a proto doufám, že se mi dostane štěstí, aby se anarchie z předchozího večera rozplynula a nastoupil klid pod vedením našeho věrného kapitána.
Večerní program je zvlášť důležitý, neboť obsahuje dva hlavní body. Prvním je smuteční proslov a tryzna za Mateje, věrného psího druha, jenž byl v tichosti noci při svitu hvězd pietně uložen do země. Druhým bodem je diskuse o osudu tisíců hus v naší vlasti, jež byly obětovány svatomartinským oslavám. I když jsme v tuto chvíli bez husy, naše oslavy budou i tak plné radosti, byť bez peří.