Hezke odpoledne z jachty 🙂
Dnesni den byl takovy pomerne pohodovy. Vevodila mu anarchie, ktera vylezala ze vsech koutu lode. Dnesni plan je doplout nedaleko Sibeniku, kde bychom meli kotvit v krasne zatoce plne delfinu a moct se s nimi cachtat. Vlivem anarchie vsak veci naberou ponekud jiny spad, tak se usadte, nas dnesni pribeh zacina 🙂
Rano bylo v duchu vynikajici nalady, cela posadka se skvele vyspala a tak zde srsel humor, kazdy mel usmev na tvari a vesele jsme se poplacavali po zadecku 🙂 Precijenim uz jsme na mori nejakou chvilku a zenska cast posadky zde neni 🙂
Vajicka se syrem a rajcatky, krasne naaranzovat, aby mela posadka co papat, bagetky a horka kava a caj. Vsichni si chrochtali blahem. Kapitan nas seznamil s tim, ze dneska musime zdolat kolem 20 mil, abychom se dostali do zatoky delfinu, kde mame stravit dnesni den. Ale protoze je to plavba dlouha a narocna, tak si nejdriv krasne zajachtarime, vytahneme plachty a pojedeme na stoupacku.
Ted Vas jako pokazde trosku jachtarsky vzdelam, neb je to blog o jachteni, tak by zde mela zaznit nejaka rada, pripadne navod 🙂 Tedy….na plachty se da jet ruzne 🙂
- jedeme na zadni vitr. Podle sily vetru se vytahne hlavni plachta a to bud cela, nebo na pul zerdi, dals se k ni muze vytahnout gena, ktera je vepredu na lodi. Obe plachty se musi roztahnout do siroka a to bud zasebou (zadni/lehce bocni vitr), nebo vedle sebe, tzv. na motyla, kdy jde jedna doprava a druha doleva a jede se vyhradne na zadni vitr. To ma za nasledek vyssi narocnost na „ladeni“ kurzu, protoze udrzet plachty v motylu neni jen tak. Zvlast, kdyz fouka vic a more je neklidne, tak to udrzet neni uplne sranda, ale taky jsme si to zkusili.
- jedeme na bocni vitr. Stejne jako v prvnim pripade jsou vyrazene obe plachty, ale nejsou az tak otevrene, uhel jejich vytazeni je mensi a jede se vic na bocni vitr. Tento styl se take vyuziva pri tretim pripade
- jedeme proti vetru na bocni vitr 🙂 Zni to divne, ze? 🙂 Potrebujeme dostat lod tam, odkud fouka vitr. Pouzijeme tedy nastaveni z bodu 2. ale plachty „vyostrime“ vic. Tedy jsou vytazene, ale hodne napnute, aby braly bocni vitr. Tohle nastaveni ma za nasledek naklon lode na bok a vitr ji tak zene nejrychleji. Jizda proti vetru se pak provadi tzv. na stoupacku. Tedy jezdi se bokem pod uhlem do 40 stupnu k mistu, kam chceme jet a vzdy po nejake dobe se udela obrat a jede se na druhou stranu. Vlastne se tak jako klickuje proti mistu, kam chceme dojet.
Treti pripad je nejlepsi z pohledu zazitku na lodi 🙂 lod je naklonena, vsechno na lodi pada, co neni umisteno na svem miste se ruzne vali po lodi a mlati sebou pri obratech. Je tedy nesmirne dulezite mit duchapritomnou posadku, ktera pred jizdou na bocni vitr vsechno uklidi, zajisti a nedopusti, aby to vypadlo, nebo se nedejboze rozbilo.Nasteti nase posadka patri k tem duchapritomnym, tak jsme zatim nic nerozbili a vsechno zustava na svem miste.
Po cca dvou hodinach prijemneho stoupani jsme meli zasebou 2 mile z dnesni 20milove cesty. Tedy jsme stahli plachty a jeli chvilku na motor 🙂 To ale kapitana prestalo brzy bavit (zminena anarchie na svem vrcholu) a zacal vymyslet, jak dnesni plan zmenit tak, abychom prezili nocni vitr a vlny 😀
Melo se ukazat, ze to nebyl dobry napad a vliv anarchie nas opravdu mozna uvrhne do hlubin oceanu 😀
Kapitan mel v prvni rade hlad, takze jsme zastavili v male zatoce, kde pribehnul obed. Dnes Hovezi na houbach s ryzi, ktere vsichni ocenili. Po obede jsme se presunuli na misto dnesniho kotveni. Kapitan vybral misto u betonoveho mola, kde jsme se prikurtovali bokem k mori a narazy vetry tak s lodi houpaly jako o zivot 🙂 Nic extremniho se ale krom houpani nedelo. Fendry drzely na miste a lod se zdala byt na noc zabezpecena.
Particka megacuraku, unava z dlouheho dne byla na kazdem znat, takze jsme to kolem 20 hodiny zalomilo a na hlidce zustal pouze hrdinny Milan s Radimem, kteri se obetovali a lemtali jedno pivo za druhym az do pulnoci 🙂
Vitr v noci s lodi drel o fendry a zvuky, ktere pritom vydaval bych prirovnal k soulozi s nasazenym kondomem, ale suchou…no nic 😀 Proste to nebyl prijemny zvuk 🙂
Tedy se nikomu na palube nedarilo spat a ranni vstavani melo byt rozhodne driv, nez jsme vsichni cekali…
Kdyz tohle pisu, je uz druhy den a lod je v poradku na ceste do Sibeniku, tak nemusite mit strach, ze by se neco extremniho stalo….ale stalo se … stalo 😀 Ale to az vecer…