Vnik myšlenky a proč zrovna Indie 🙂

To je tak, když máte spoustu kamarádů, dobrodruhů, kteří procestovali svět a občas se přijedou ukázat. Tak se stalo, že se u mě zastavil můj spolužák ze základní školy a hodně jsme si povídali, dalo by se říct, že až rozmlouvali, řešili spoustu otázek kosmu a duše… až z něj najednou vypadlo: „A nechceš jet s náma do Indie? Jedeme tam v půlce ledna a je to poslední možnost v tvém životě, abys viděl na vlastní oči tolik lidí, co se koupe v Ganze a snaží se očistit!“ Trošku mě zaskočil, ale protože jsem byl v lehounkém alkoholovém opojení, tak jsem řekl, vlastně proč ne, a začal se ho vyptávat, kdo jede a co se bude dít… Nu, a s tím vás teď trošku seznámím. 🙂

V první řadě je třeba si říct, že to nebude úplně normální cestování. 🙂 Už sestava cestovatelů je přinejmenším genderově vyvážená, a to samo o sobě je divné. 🙂 Jede kamarád, který je Čech, ale žije už přes 25 let v Anglii. Budeme mu říkat Zdeněk, protože se jmenuje Zdeněk a jak jinak bychom mu asi tak měli říkat. 🙂 Pak jede jeho přítel Roland, kterému budeme říkat Roly, a ten je z hrdé linie Baskervillů a je to Angličan jak poleno. 🙂 Dále jede Kush. To je pro mě trošku oříšek, protože dle všeho se narodil v Africe, je to Ind a žije v Anglii přes půl života… Má být z těch tří nejdál v tom, čemu budu prozatím říkat „EZO kecy“. 🙂 Postupně se asi propracujeme k nějakému kultivovanějšímu názvu, ale zatím je to pro mě jeden velký pytel nějaké víry, práce s tělem, duchem, energií a životním nastavením. 🙂

Kluci jedou až pozítří z Manchesteru… a protože já jsem sehnal relativně levné letenky z Vídně, které byly o den dřív a o den později, tak si to o dva dny prodloužím a v tom prodloužení si spolu taky něco užijeme. 🙂

Začneme ráno v Jablonci, kde jsem se dneska probudil, udělal kokýnko, dal si kafe, vyndal z lednice zbytek toustového chleba, něco kvalitní slaniny a bůčku, sýr a kečup a udělal si pět úplně luxusních toastů… Dal jsem si záležet, aby byly krásně propečené, aby bylo dost sýra a ten krásně tekl, malinko se připekl v oboustranném grilu a tím zvýšil dokonalost chuti, kterou měl přinést… K tomu jsem si připravil rajčátka a dobré pití, nějaké sušenky, dal to všechno do tašky… a tu zapomněl u dveří…

Takže, jak vidíte, cestování je velká řehole, kdy i spousta pozitivně vynaložené energie přijde vniveč. 🙂 Ona teda nepřijde, protože Radim je doma a odpoledne to sežere… ale trošku mě to teda… naštvalo. 😀

Cesta autem do Boleslavi, tam vyzvednout kamaráda, který mě dovezl na Čerňák a vrátil se s autem do Bolky s tím, že ho bude opravovat. Já cestou na Hlavní nádraží doznal, že sice čtyři vrstvy funkčního prádla byla dobrá volba, ale zima je větší než velká a musel bych cestou dělat minimálně dřepy, abych se zahřál.

Nicméně na Hlavní nádraží jsem dorazil, vlak objevil na čtvrtém nástupišti a protože ve vlaku je tepla dost a dost, rychle jsem tam rozmrznul. 🙂

Teď něco k cestování vlakem a vlak RegioJet. Musím říct, že úroveň cestování vlakem přece jenom trošku zlepšila. 🙂 Přijdu si tu jako v letadle, ale s tím rozdílem, že v letadle není tolik místa na nohy. 😀 Mám tu i sklápěcí stoleček, na kterém můžu psát, mám tu USB nabíjecí port, wifi, stevardka chodí a nosí kávu… Prostě mi ani nevadí, že jsem tu svačinu doma zapomněl. 🙂

A jsme ve Vídni! 😉 V plánu bylo trošku se courat po městě a pak se jít ubytovat, ale nakonec to dopadlo lépe, než jsem čekal, a ubytování už bylo připravené kolem 14. hodiny. Protože vlak měl lehce zpoždění, tak jsem se mohl vydat přes město místní veřejnou dopravou a ubytovat se jako první úkol. 🙂

Veřejná doprava je tu zajímavý zážitek. Protože jsem se nikdy ve Vídni takhle nepohyboval, je to pro mě všechno nové a musel jsem se zorientovat… Tedy pokud to znáte, můžete následující odstavec vesele přeskočit. 🙂 Inu, ve Vídni jsou všeho všudy 4–5 druhů dopravy. Máme tu autobusy běžných linek, tramvaje, metro (které je v šesti linkách), příměstské vlaky a normální vlaky. 🙂 Možná, že je toho víc, ale zatím jsem na víc nepřišel. V každém případě jedna jízda hromadnou dopravou stojí 2,5 eura, s tím, že se můžete volně pohybovat a přesouvat přibližně 80 minut. Další možnost je využít 24hodinovou, resp. 48hodinovou, resp. sedmidenní jízdenku, která v základním 24hodinovém režimu stojí 8 eur. Nevěděl jsem, jestli je to opravdu na 24 hodin, nebo jen do půlnoci, jak bych to čekal u nás. 😀 Je to opravdu 24 hodin, takže když jsem to koupil před 14. hodinou, platí to do zítřka do 14. hodiny… a to mě teda výrazně potěšilo. 🙂 Co už mě potěšilo méně je fakt, že na letiště nejede veřejná doprava, resp. je zpoplatněna navíc, protože je to speciální linka už mimo Vídeň… takže mě zítra čeká ještě dokoupit další lístek, asi za 3 eura.

Ubytování mám v severní části města, je to pokojíček jako klícka – postel, skříň, umyvadlo a to je všechno. 🙂 Koupelna je sdílená, ale za 500 Kč je to úžasně čisté a doufám, že se tu bude dát i slušně spát. 🙂

Po ubytování jsem se vydal do centra města… Kousek tramvají, ale přišel jsem na to, že je centrum natolik malé, že se dá za pár hodin projít kompletně a není třeba se nějak výrazněji přesouvat z místa na místo. Můj hlavní cíl byl Sacher Hotel, kde jsem věděl, že mají originální Sachr dort. Ten pan Sacher vymyslel jako šestnáctiletý hoch a pak ho jeho syn ještě doladil a přidal čokoládovou polevu… no, co si budem, je to víceméně těsto s čokoládou, potřená marmeládou a přelitá čokoládou… Zas taková pecka to není. 😀 Ale když už jsem tady, tak to musím vyzkoušet.

Sedl jsem si do Sacher kavárny, která je z pravého boku a je součástí firemní prodejny dortů. Pikolík přinesl jídelní lístek, ve kterém je spousta všemožných variací právě na Sachr dort. Mezi jinými tam byl i jablečný štrúdl… No, tak jsem se trošku rozšoupnul a za 30 eur jsem dostal výbornou kávu, Sachr dort a štrúdl. Když bych to měl nějak porovnat, tak ten štrúdl byl asi tak o pět levelů výš než celý Sachr… Fakt byl vynikající a Sachr se tak nějak krčil v jeho stínu. 😉 Ale sto lidí, sto chutí – já bych příště dal radši ten štrúdl. 🙂

Jal jsem se procházet ještě chvíli centrem a zalezl do hospůdky, kde nabízeli pravé vídeňské řízky… asi na 15 variací s vším možným jako přílohou. Sice jsem měl v bříšku už jako v pokojíčku, ale řízeček

bych ještě dal. Tak jsem zapíchnul prst do jídelního lístku a tady bych chtěl všechny varovat, aby si nejdřív zjistili, jak ta porce bude velká, protože to, co přinesli, mě málem zabilo a roztrhlo vejpůl. 😀

No, nebudu to dlouze opisovat… vyvalil jsem se odtamtud po tom trojřízku jako vorvaň vyvržený z moře. Našel nejbližší metro a za funění a sípání se nějak dostal na pokoj. 🙂 Teď už jsem tu a jsem připraven jít spát, protože zítra budu relativně brzy vstávat a čeká mě pokračování cesty do Bombaje. 🙂

Tož krásnou dobrou noc z Vídně!

Kuba

The Origin of the Idea and Why India 🙂

This is what happens when you have plenty of adventurous friends who’ve traveled the world and sometimes come by to visit. So it happened that my former classmate from primary school stopped by, and we had long conversations—almost debates—discussing countless questions about the cosmos and the soul… until he suddenly blurted out: “Hey, don’t you want to come with us to India? We’re heading there in mid-January, and this is your last chance in life to see so many people bathing in the Ganges, trying to purify themselves!”

I was a bit taken aback, but since I was in a light alcohol-induced daze, I said, “Why not,” and started asking him who was going and what would happen… Well, let me introduce you to that now. 🙂

First of all, I must say that this won’t be just any regular trip. 🙂 Even the lineup of travelers is, to say the least, gender-balanced, and that in itself is odd. 🙂 A friend is going, who’s Czech but has been living in England for over 25 years. We’ll call him Zdeněk, because that’s his name—how else would we call him? 🙂 Then there’s his partner Roland, whom we’ll call Roly. He comes from the proud Baskerville line and is as English as it gets. 🙂 Finally, there’s Kush. He’s a bit of a mystery to me because, apparently, he was born in Africa, is of Indian descent, and has lived in England for more than half his life. Of the three, he’s supposedly the most advanced in what I’ll for now call “EZO talk.” 🙂 Over time, we might refine it to something more eloquent, but for now, it’s one big bundle of spirituality, work with the body, soul, energy, and mindset. 🙂

The guys are leaving the day after tomorrow from Manchester, and since I managed to snag relatively cheap tickets from Vienna—departing a day earlier and returning a day later—I’ll extend my trip by two days and spend some extra time with them. 🙂

It starts this morning in Jablonec, where I woke up, whipped up some kokýnko, had coffee, grabbed some leftover toast bread from the fridge, quality bacon, pork belly, cheese, and ketchup, and made five absolutely luxurious toast sandwiches. I made sure they were perfectly crispy, packed with gooey cheese that slightly caramelized on the sandwich grill, adding an extra layer of deliciousness. I also packed cherry tomatoes, some nice drinks, cookies, and put it all in a bag… which I then forgot by the door.

So, as you can see, traveling is a tough discipline where a lot of positive effort can go to waste. 🙂 Although it’s not completely wasted since Radim’s at home and he’ll eat it all later… but still, it annoyed me a bit. 😀

Next came a drive to Boleslav, where I picked up a friend who drove me to Černý Most and took the car back to Bolka to repair it. On my way to the Main Railway Station, I realized that wearing four layers of functional clothing was a good choice, but the cold was more biting than I had expected, and I probably should have done some squats along the way to warm up.

Nevertheless, I made it to the Main Railway Station, found my train on platform 4, and since it was warm on the train, I quickly thawed out. 🙂

Now, a bit about traveling by train, particularly RegioJet. I have to say the quality of train travel has somewhat improved. 🙂 I feel like I’m on an airplane, but with the bonus of much more legroom. 😀 There’s a folding tray table where I can write, a USB charging port, Wi-Fi, and the stewardess even brings coffee… Honestly, I don’t even mind forgetting my snacks at home. 🙂

And here I am in Vienna! 😉 The plan was to wander around the city a bit and then head to my accommodation, but things turned out better than expected: my room was ready by 2 PM. Since the train was slightly delayed, I crossed the city using public transportation and made my accommodations my first priority. 🙂

Public transportation here is an interesting experience. I had never traveled around Vienna like this before, so it was all new, and I had to find my way around. So, if you’re already familiar, you can happily skip this paragraph. 🙂 Anyway, in Vienna, there are about 4–5 types of transit: buses on regular routes, trams, the metro (which has six lines), suburban trains, and regular trains. 🙂 There might be more, but that’s all I’ve discovered so far. Either way, a single ride on public transport costs €2.50, and you can freely transfer within approximately 80 minutes. Another option is a 24-hour, 48-hour, or 7-day pass, with the 24-hour one costing €8. I wasn’t sure if it was literally 24 hours or if it only worked until midnight like I’d expect at home. 😀 It’s actually 24 hours, so if you buy it at 2 PM, it’s valid until 2 PM the next day… which made me really happy. 🙂 What made me less happy is that airport transportation isn’t part of the regular system. It requires an extra ticket since it’s a special line outside Vienna… So tomorrow, I’ll need to buy an additional ticket for about €3.

My accommodation is in the northern part of the city, a tiny room like a shoebox—just a bed, a wardrobe, and a sink. 🙂 The bathroom is shared, but for 500 CZK, it’s spotlessly clean, and I hope it’ll be a decent place to sleep. 🙂

After settling in, I headed into the city center—a short tram ride away. But I realized the city center is so compact that you can walk through it in just a few hours. My main destination was the Sacher Hotel, where I knew they serve the original Sachertorte. This was invented by Mr. Sacher when he was 16, and later perfected by his son with added chocolate glaze. Well, what can I say? It’s essentially chocolate sponge cake with apricot jam and a chocolate glaze… nothing too groundbreaking. 😀 But since I’m here, I had to try it.

I sat down in the Sacher Café, part of the shop selling their famous cakes. A waiter brought me the menu, featuring a wide range of Sacher-inspired desserts, including apple strudel. So, I splurged a bit—€30 got me excellent coffee, Sachertorte, and strudel. If I had to compare, the strudel was easily five levels above the cake. Honestly, it was fantastic, and the Sachertorte paled in comparison. 😉 Still, to each their own taste—I’d go for the strudel next time. 🙂

I wandered around the center a bit more and found a cozy pub offering authentic Viennese schnitzels—in about 15 variations with all sorts of sides. My stomach was already pretty satisfied, but I couldn’t resist one more schnitzel. So, I pointed at something on the menu… Here’s a word of caution: always ask about portion sizes beforehand. What they brought could’ve killed me or split me in half. 😀

No need to drag it out… I rolled out of there after those three schnitzels like a beached whale. I found the nearest metro and, with heavy breathing and groaning, somehow made it back to my room. 🙂 Now I’m here, ready for bed, because tomorrow I’ll wake up fairly early to continue my journey to Mumbai. 🙂

So, good night from Vienna!
Kuba

Vznik myslenky a proc zrovna Indie 🙂

To je tak kdyz mate spoustu kamaradu, dobrodruhu, kteri procestovali svet a obcas se prijedou ukazat. Tak se stalo, ze se u me zastavil muj spoluzak ze zakladni skoly a hodne jsme si povidali, dalo by se rict, ze az rozmlouvali, resili spoustu otazek kosmu a duse…az z nej najednou vypadlo „a nechces jet s nama do Indie? Jedeme tam v pulce ledna a je to posledni moznost v tvem zivote, abys videl na vlastni oci tolik lidi, co se koupe v Ganze a snazi se ocistit!“ … Trosku me zaskocil, ale protoze jsem byl v lehounkem alkoholovem opojeni, tak jsem rekl, vlastne proc ne a zacal se ho vyptavat, kdo jede a co se bude dit….Nu…a s tim vas ted trosku seznamim 🙂

Tak v prvni rade je treba si rict, ze to nebude uplne normalni cestovani 🙂 Uz sestava cestovatelu je prinejmensim genderove vyvazena a to samo o sobe je divne 🙂 Jede kamarad, ktery je Cech, ale zije uz pres 25 let v Anglii, budeme mu rikat Zdenek, protoze se jmenuje Zdenek a jak jinak bychom mu asi tak meli rikat 🙂 Pak jede jeho pritel Roland, kteremu budeme rikat Roly a ten je z hrde linie Baskervillu a je to Anglican jak poleno 🙂 Dal jede Kush. To je pro me trosku orisek, protoze dle vseho se narodil v Africe, je to Ind a zije v Anglii pres pul zivota….ma byt z tech tri nejdal v tom, cemu budu prozatim rikat EZO kecy 🙂 Postupne se asi propracujeme k nejakemu kultivovanejsimu nazvu, ale zatim je to pro me jeden velky pytel nejake viry, prace s telem, duchem, energii a zivotnim nastavenim 🙂 …

Kluci jedou az pozitri z Manchestru….a protoze ja jsem sehnal relativne levne letenky z Vidne a protoze byly o den driv a o den pozdeji, tak si to o 2 dny prodlouzim a v tom prodlouzeni si spolu taky neco uzijeme 🙂

Zacneme rano v Jablonci, kde jsem se dneska probudil, udelal kokynko, dal si kafe, vyndal z lednice zbytek toustoveho chleba, neco kvalitni slaniny a bucku, syr a kecup a udelal si 5 uplne luxusnich toustu….Dal jsem si zalezet, aby byly krasne propecene, aby bylo dost syra a ten krasne tekl, malinko se pripekl v oboustrannem grillu a tim zvysil dokonalost chute, kterou pozdeji ma prinest…K tomu jsem si pripravil rajcatka a dobre piti, nejake susenky, dal to vsechno do tasky …. A tu zapomnel u dveri….

Takze jak vidite, cestovani je velka rehole, kdy i spousta pozitivne vynalozene energie prijde v nivec 🙂 ona teda neprijde, protoze Radim je doma a odpoledne to sezere….ale trosku me to teda….nastvalo 😀

Cesta autem do Boleslavi, tam vyzvednout kamarada, ktery me dovezl na Cernak a vratil se s autem do Bolky s tim, ze ho bude opravovat. Ja cestou na Hlavni nadrazi doznal, ze sice 4 vrstvy fukncniho pradla byla dobra volba, ale zima je vetsi nez velka a musel bych cestou delat minimalne drepy, abych se zahral…

Nicmene na Hlavni nadrazi jsem dorazil, vlak objevil na 4 nastupisti a protoze ve vlaku je tepla dost a dost, rychle jsem tady rozmrznul 🙂

Ted neco k cestvoani vlakem a vlak regiojet. Musim rict, ze uroven cestovani vlakem precijenom trosku zlepsila 🙂 prijdu si tu jako v letadle, ale s tim rozdilem, ze v letadle neni tolik mista na nohy 😀 mam tu i sklapeci stolecek na kterem muzu psat, mam tu USB nabijeci port, wifi, stevardka chodi a nosi kavu….proste mi ani nevadi, ze jsem tu svacu doma zapomnel 🙂

A jsme ve Vidni 😉 V planu bylo trosku se courat po meste a pak se jit ubytovat, ale nakonec to dopadlo lepe, nez jsem cekal a ubytovani uz bylo pripravene kolem 14 hodiny a protoze vlak mel lehce zpozdeni, tak jsem se mohl vydat pres mesto mistni verejnou dopravou a ubytovat se jako prvni ukol 🙂

Verejna doprava je tu zajimavy zazitek 🙂 Proto jsem se nikdy ve Vidni takhle nepohyboval, je to pro me vsechno nove a musel jsem se zorientovat…tedy pokud to znate, muzete nasledujici odstavec vesele preskocit 🙂 Inu…. Ve vidni jsou vsehovsudy 4-5 transportnich zpusobu. Mame tu autobusy beznych linek, tramvaje, metro, ktere je v sesti linkach, primesteske vlaky a normalni vlaky 🙂 Mozna, ze je toho vic, ale zatim jsem na vic neprisel. V kazdem pripade je jedna jizda hromadnou dopravou stanovena na 2.5E s tim, ze se muzete volne pohybovat a nechat presunovat cca 80min. Dalsi moznost je vyuzit 24hod, resp. 48 hod, resp. 7dni denni jizdenku, ktera stoji v tom 24h zakladu 8E. Nevedel jsem, jestli je to opravdu 24 hod, nebo je to do pulnoci, jako bych to cekal u nas 😀 je to opravdu 24hod, takze kdyz jsem to koupil pred 14 hod, plati to do zitra do 14 hod….a to me teda vyrazne potesilo 🙂 Co uz me potesilo min je fakt, ze na letiste nejede verejna doprava, resp. Je zpoplatnena navic, protoze je to specialni linka uz mimo Viden….tak me zitra ceka jeste prikoupit dalsi listek asi za 3E.

Ubytovani mam v severni castni mesta, je to pokojicek jako klicka, postel, skrin, umyvadlo a to je vsechno 🙂 Koupelna je sdilena, ale za 500kc je to uzasne ciste a doufam, ze se tu bude dat i slusne spat 🙂

Po ubytovani jsem se vydal do centra mesta…kousek tramvaji, ale prisel jsem na to, ze je centrum natolik male, ze se da za par hodin projit komplet a neni treba se nejak vyrazneji premystovat z mista na misto… Muj hlavni cil byl sach hotel, kde jsem vedel maji original sachr dort, ktery pan sachr vymyslel jako 16cti lety hoch a pak ho jeho syn jeste poladil a pridal cokoladovou polevu….no co si budem, je to vicemene testo s cokoladou, potrene marmeladou a prelite cokoladou…zas takova pecka to neni ;D, ale kdyz uz jsem tady, tak to musim vyzkouset….

Sedl jsem si do Sachr kavarny, ktera je z preveho boku a je soucastni firemni prodejny dortu, pikolik prinesl jidelni listek ve kterem je spousta vsemoznych variaci prave na sachr dort a mezi jinymi tam byl i jablecny strudl…no tak jsem se trosku rozsoupnul a za 30E jsem dostal vybornou kavu, sachr dort a strudl…kdyz bych to mel nejak porovnat, tak ten strudl byl asi tak o 5 levelu vys nez cely sachr….fakt byl vynikajici a sachr se tak nejak krcil v jeho stinu 😉 ale 100 jazyku, 100 chuti….ja bych priste dal radsi ten strudl 🙂

Jal jsem se prochazet se jeste chvilku centrem a zalezl do hospudky, kde nabizeli prave Videnske rizky….asi na 15 variaci s vsim moznym jako prilohou …. Sice jsem mel v brisku uz jako v pokojicku, ale rizecek bych jeste dal….toz jsem zapichnul prst do jidelniho listku a tady bych chtel vsechny varovat, aby si nejdriv zjistili, jak ta porce bude velka, protoze to, co prinesli me malem zabilo a roztrhlo vejpul 😀

No nebudu to dlouze opisovat…vyvalil jsem se od tam po tom trojrizku jako vorvan vyvrzeny z more…nasel nejblizsi metro a za funeni a sypani se nejak dostal na pokoj 🙂 Ted uz jsem tu a jsem pripraven jit spat, protoze zitra budu relativne brzy vstavat a ceka me pokracovani cesty do Bombeje 🙂

Toz krasnou dobrou noc z Vidne!

Kuba

Tak a bude se cestovat 🙂