Hezky vecer z pod hory Fudzi 🙂

Je to velka hora a dostat se k ni bylo pomerne jednoduche, jen trosku zdlouhave a protoze byl vcerejsi den ponekud depresivni (dost prselo a ukazavalo se, ze Fudzi se nejspis neukaze), tak v nasem teamu byla takova ponura nalada 🙂

Nicmene jsme se uspesne presunuli z Tokia az do hotylku na brehu jezera Kawaguchi a protoze nas hotel nam poskytnul i onsen, tak jsme vecer stravili tam 🙂

Cely den prselo, cesta byla mokra a nestalo se vlastne nic, co by stalo za vase informovani, takze jsem vcerejsi blog vynechal 🙂

Za to dnesek byl nabity zazitky od sameho rana…takze se dobre neceho drzte, vyrazime 😉

Vzhledem k tomu, ze spime na futonovych postelich, tak ten spanek nebyl zas tak kvalitni, jak by se zdalo 🙂 A protoze jsme si rekli, ze bychom sice na hore meli byt brzy, ale ze vzhledem k tomu desti bude stejne prd videt, tak jsme vyrazili o neco pozdeji, nez opravdovi cestovatele 🙂 Ale pozdeji se ukazalo, ze to bylo vlastne strasne dobre rozhodnuti a bohove sopky Fudzi to s nami mysleli dobre 🙂

Prvni nase cesta byla do Lowsonu, kde jsme koupili nezbytne zasoby na nasi cestu na Fudzi. Jeste predtim, nez se tam ale vydame si budeme muset objasnit nekolik veci…Ja jsem to trosku podcenil a Jirka se na to uplne vykaslal 😀 Takze jedina message, kterou jsme meli byla, ze by bylo hezke horu videt, ale ani jeden z nas nemel nejmensi tuseni, jak ji dosahnout 🙂 Takze se budeme precijenom muset vratit do vcerejsiho vecera, kdy v potemnelem pokoji vznikal plan na dnesni cestu 🙂

Tak prvne je treba rict, ze Fudzi je hora, ktera je nejvyssi horou Japonska…ma uctihodnych 3776m.n.m a tyci se tady velmi majestatne…nicmene uz jako temer ctyrtisicovka ma kolem sebe spletena pravidla, aby ji kdekaji jouza z Cech nechtel dobyvat v pantoflich 😉 Tohle mi bylo jasne…a trosku jsem doufal, ze nam to hodi vidle do jejiho zdolavani 😉

To se celkem povedlo, protoze cesta na vrchol je podporovana a otevrena jen necele 3 mesice v roce a to od Cervna do zacatku Zari a to konkretne do 10.9. 🙂 Takze kdyby tady ta priprava byla…tak se nase cesta na vrchol mohla realizovat…ale bez pripravy….no pujdeme dal 🙂

Tedy co je dostupne, kdyz vrchol ne 🙂 … Cest na vrchol je nekolik a zacinaji na stanici 1 a konci na stanici 9. Mezi stanicemi jsou cesty, ktere je nekdy provazuji a zalezi celkem na tom, jak moc jste zdatni lezci, aby jste se nahoru dostali 🙂 Ti mene zdatni, ke kterym se pocitam i ja, se vyvezou busem, nebo v nasem pripade autem, do cca 2400 m.n.m., kde je Stanice c.5… a od te se da jit po vrstevnici a drobne nahoru … Tech stanic c.5. je vic…vedou k nim ruzne cesty a jsou v ruznych nadmorskych vyskach a pak jsou z nich k videni ruzne veci 🙂 My jsme vybrali takovou pro nas nejschudnejsi, je to Fujinomiya 5th na kterou se da pohodlne dojet autem a je tam hromada parkovacich mist, takze s tim neni problem…Mela byt i zpoplatnena, ale nebyla 🙂 Jeste jsem zapomnel zminit, ze cesta na uplny vrchol je za 4000 jenu a je treba se na ni registrovat 🙂

Cesta z tehle nasi pate stanice je kontrolovana az po projiti seste stanice…a tady narazime na zakon a pravidla 🙂

Ono totiz oficialne prekroceni linie 5 stanice neni po tom 10 zari povoleno 🙂 Vylez na vyssi misto je zakazano pod pokutou 300000 jenu a az pul roku vezeni….To je informace, kterou jsem nasel na ruznych mistech a vyplyva z toho, ze cokoliv vylezt na tuhle horu bude opravdu adrenalin 🙂

No a to uz jsme na ceste tam 🙂 Protoze mame nakoupeno a jedem 🙂 Snidane se bude konat az na parkingu v 2400 metrech 🙂

Prijizdime k odbocce nahoru, ktera ma bych jeste cca 16km do kopce neuveritelne obsahlymi serpentynami…A tam stoji tabule jako krava a typek s cervenym, sviticim obuskem a cumi na nas a mava tim obuskem, ze jako panove tudy ne 🙂 Tak si fotime tabuly a na ni stoji, ze dnes 27.9. se kona zavod na kolech v oblasti 5 stanice a ze jsou zavrene vsechny prijezdove cesty od 6 do 10 do mezistanic a od 6 do 11:30 az nahoru na tu 5tku 😀 No to si delate prdel snad…nedelaji, strejda je pomerne nekompromisni a protoze je nam jasny, ze ma vysilacku a nase ev. Prekroceni jeho by vedlo k naslednemi zastreleni, tak to otacime a parkujeme nedaleko, abychom se rozhodli, co s tim teda 🙂 Je 9 hodin…nechce se nam cekat do 11:30 … Pocas zatim drzi a neprsi…tak co s tim?

No prvni napad je objet horu a jet na jinou 5tou stanici…coz se ukazuje jako blbost, protoze nez bychom tam dojeli bude 12 🙂

Dalsi napad je se dostat co nejvic nahoru k odbocce, kde to bude zavrene az od 11:30…to zni dobre…jedeme…cesta vede pres placenou dalnici a trosku to objizdi a my doufame, ze se tam dostaneme z druhe strany 🙂 Cestou moje navigace meni nazor a snazi se nas dostat nahoru nejakou jinou, mensi cestou….rychle studium cesty..to vypada mnohem lip … Je to kratsi a vede to rovnou na misto, ktere chceme…no tak jedem….ostre doleva a vzhuru 🙂

Je dobre rict, ze nemame zadne 4×4 ale nissana srenu, sedmimistne auticko, ktere je pomerne nizke 🙂 Ze na silnici zacina byt zvyseny vyskyt listi (je podzim) a obcas vyplavene bahno z lesa…dobry, to dame, jedeme 🙂

Po kilometru se cesta zacina drobne menit…zacina ubyvat asfaltu a zacina se objevovat sotolina, az asfalt definitivne zmizi…zacinam byt kapku nervozni a nekolikrat se rozhodujeme, jestli jedeme dal…je to porad do kopce a cesta se zmeni na klasickou lesni se sterkovym povrchem, jsme uprostred husteho lesa a navigace rika 2.4km do odbocky…..to nemuze byt horsi, rikam…to dame 🙂 jedeme….

Cesta se zase kapku zhorsi…jedeme pomerne pomalu a cesta se zuzuje az na jedno auto…obcas je u kraje propadla krajnice a vymlety okraj od vody…je to porad uzsi, az prijedeme na misto, kde mam pocit, ze nemuzeme projet…Jirka vystupuje a jde to kontrolovat zepredu..je to muj predbezec a ukazuje, kam muzu a kam uz ne….zacina se to rozsirovat…a nednou za nami zlute svetlo a rychle se priblizujici auto…ne jedno, dve……neeee tri!! … Jezis…uhybam na stranu, aby mohli projet, je tu nastesti dost mista,…

Pomerne nevybirave a dost rychle kolem nas profrci jeden offroad, pak druhy, treti, ctvrty, paty….nestiham dychat 🙂 nic se nedeje, jen proste projeli a jedou dal…vubec je evidetne nezajimame 🙂 Jirka naseda velky smich, ze jsme uplne marni a pokracujeme lesem…prijizdime k bagru, ktery se tady zjevil uprostred lesa a evidetne tu stavi dalnici skrz les 😀 Ja ty Japonce miluju….

Jedeme dal…silnice zacina nabirat zpatky asfalt a vypada to, ze jsme z nejhorsiho venku…ale nez to stihnu domyslet, je v silnici dira jak od slona…a za ni dalsi…a dalsi…a vsude nanosy vyvrhleho bahna z lesa plneho kameni…ale ne nejakych kaminku, ale sutru tak 20-30cm .. za co, rikam si 🙂 Zpatky to nejde…tak jedeme takovou klikatici, kdy Jirka venku ukazuje a ja se snazim vyhnout nebezpeci….jednou auticko potrapime opravdu hodne a na nejaky kamen sedneme…hrozne zvuky…ale nakonec z toho nejak vycouvame a dobry….cesta se porad zlepsuje, ale nanosy bahna a kamenu jsou na ni vic a vic…takze to pripomina spis jizdu nekde na mezi….hruza….no hura, konecne jsme na odbocce na vetsi silnici, tak jsme to zvladli….rikam…a nez to doreknu, zase bahno na silnici…ale tentokrat je silnice pod tim bahnem a kamenim schovana uplne 🙂 Jsou tam jen vyjete koleje a evidetne to tam nekdo „srovnal“ spodkem auta 🙂 Nastesti to jeho auto bylo nizsi, nez to nase, takze v jeho kolejich projizdime, aniz bychom se kamenu dotkli….

Silnice je porad lepsi…jsme uz na hlavni a u parkoviste, kde je odbocka nahoru k nasi petce 🙂 Tam zase stoji vopicak s cervenym obuskem a ten je nekompromisni 😉 do 10:00 nic…a pak muzete zase kousek vys …. Nase cesta nitrem lesa nas stala temer hodinu, takze je 9:54… Cekame 6 minut a typek dava bokem cedulku a pousti nas 🙂 … Jedeme vys…uz je to jen 13km nahoru a dalsi sada opicaku, kteri hlidaji odbocku nahoru 🙂 Ted jsou tu 3 🙂 Parkujeme na nedalekem parkovisti a davame si konecne snidani 🙂

Tohle parkoviste bylo nasim domovem asi hodinu 🙂 Zabijime cas tim, ze Jirka chodi po nem sem a tam a hleda zastavky busu (je tu jen jedna) … Kdyz ho cele projde, rekne mi, ze je tu jen jedna….

Porada se tu sraz veteranu, je tu nejaka skolka, ktera jede na skolni vylet, par motorkaru a samozrejme krasne a udrzovane zachody…jak jinak v japonsku 😉

Je 11:20 a plan je, ze v 11:25 to nakopneme a pojedeme k te odbocce, u ktere vime, ze je odbocovaci pruh a tam proste zustaneme stat, dokud nas nepusti…jedeme…

Jsme tu prvni, ale z protismeru stoji asi 7 aut, ktere taky cekaji a maji prednost 😉 Je 11:30 a typek nas vsechny umravnuje, ze to jeste neoteviraji!! Ze ze shora jedou jeste kluci na kole a je to cele jeste zavrene…(Tohle jenom odhaduju z jeho chovani, protoze mu rozumim uplnou tuzku) 😀

Je 11:34 a kluci se dohodli, ze nas pusti 🙂 Je to strasna hlina, jak je z jejich chovani patrne, kdo tu veli a kdo jen posloucha 😀 Ten tlusty je vedouci a kontroluje vsechno pres vysilacku toho druheho, ktery je asi komunikacni asistent…ten treti jen macha obuskem a je tu evidetne na praci, protoze jako prvni, po otevreni, posouva cedule s uzavirkou stranou 🙂 Pousti nas…naaaaadhera 🙂

Fudzi se trosku odhalila a je videt, ze je to velehora…kolem ni je ale spousta mraku a my tise doufame, ze vyjedeme nad ne a bude to pekelne dobre….

Nahoru je to jeste 13km a cesta se vlece, protoze jako prvni se tam nacpala nejaka dodavka a jede asi 25….pohniiii…zastavuje asi v pulce, takze se da konecne rozjet 🙂 Obcas zeshora jede jeste zapomenuty cyklista, tak je treba davat trosku pozor…ale nahore jsme za chvilku a parkovani je tu hromady, takze strachy, ze to tu nebudeme moct nechat byly zbytecne 🙂

Pripravujeme se na vystup…je tu 14 stupnu a nahore bude asi o neco vic…dle mapy se jde z 5 stanice kousek jakoby k seste a pak se uhne doprava a dojde se k druhemu krateru hory 🙂

To jsem vam jeste nerekl…aha….Tahle sopka si sopti dvema kratery 🙂 Prvni, ten hlavni je ten na ktery nemuzeme…je v te vysce 3774 m a druhy, je na jihu a soptil naposledy nekdy kolem roku 1707 🙂 Tenhle krater ma svoje nejvyssi misto ve vysce 2693 metru a kdyz se to podari, tak ho dobudeme, protoze je prave na te ceste z 5 stanice vpravo a ta cesta az na jeho vrchol by mela byt teoreticky otevrena…ale AI psala, ze je tam nejaky divny povrh na ceste, tak nevim…pry se tam jde blbe a kdesi cosi…to nas nemuze zastavit preci!

Jdeme i s ostatnimi, babicka se na me smeje…no kdyz to da ona, tak ja taky! 😀

Pata stanice je hned u vchodu a vsichni jdou nahoru…tam by mela byt stanice c.6. na kterou se uz nesmi…ale vsichni tam jdou…no…kdyz oni, tak my taky….proc ne nakonec 🙂 Jsem na 6stce…Fudzi nahore v mlznem oparu, ale my jsme v nejakem mezi prostoru mezi mraky… Ty se vali dole v udoli a tvori tak jedinecna panoramata…a kolecm je videt priroda, ktera s pribyvajici vyskou mizi…je to uzasna scenerie barev 🙂 Dokonce nam obcas vyleze slunicko, takze je to takove vesele 🙂

Na seste stanici je obri zabrana a cesta na 7 je zavrena s obrimi tabulemi, ze kdo vstoupi, bude zastrelen za usvitu…

Cesta na druhy krater se zda byt otevrena a pristupna z tehle seste stanice, kde uz nemame byt…jen co na ni vstoupime, jsou tu umistene 5 fotopasti, ktere nas zarucene vyfotily a poslaly to buhvikam….nadhera…uplne se tesim na letiste, jak nas tam identifikuji hned u vchodu, zatknou a vymeri pokutu…ach jo, ze ja jsem sem lez :)) No ale jdou i ostatni…tak snad to nebude tak zle…

Cesta se meni v pesinu a ta v takovou skalovou prolejzacku 🙂 Nakonec se scena otevre a pred nami je cely druhy krater v plne krase…mlha je pod nim i nad nim, ale krater je ciste viditelny a uzasny 🙂

Pokracujeme do jeho stredu, kde je cesta na jeho vrchol…aaaa AI nekecala… Je tu…no jak to popsat…cesta to neni, je to takova pesina, ktera je tvorena neuveritelnym mnozstvim sterku z lavovych kamenu….je to celkem sypke a jde se po tom opravdu hodne blbe, zvlast proto, ze to prevyseni na vrchol je odsud asi 350m… Booooze 🙂 Hrabeme se nahoru a jde to fakt blbe…co krok, to to ujede a zacina se k tomu zvedat vitr….

Nevim, jak dlouho jsme to sli, jen vim, ze jsme dosli nejake dva japonce, kde jeden z nich uz nemohl….proste se zastavil, sednul si a KO….kdyz jsem k nemu dosel a rikam koniciva….jak to jde? Tak rikal, ze ho sem rano vyslala manzelka, ze ma neco delat…a ze teda sel s kamaradem, ktery je tamhle nahore a ze uz nemuze a je to strasny, neda se po tom chodit a asi to vzda (asi to nerikal, ale znelo to tak…jsem v japonstine zacatecnik se tremi tupymi vyrazi) 😀

Kupodivu tu ale celkem slapal internet 🙂 az jsem byl prekvapeny Japonskou vyspelosti 😉

Je dobre rict, ze i na 5te stanici byly zachody v luxusni vybave a na seste, dle ocekavani vsechno zavrene 🙂

Jsme na vrcholu…oschladilo se pocitove asi o 20 stupnu….fuci a je fakt jakoze zima…jdeme az na vrchol, kde je….no tvl. Co to je????

Zluty bagr….damy a panove v 2693 metrech na plosine, kam se podle me nemel jak dostat stoji obrovsky, asi 30tunovy bagr….no to snad ne….Asi tu planuji dalnici….magori jsou na to dost velky 🙂

Jdeme dolu…jde to o poznani lip…hezky to podkluzuje a tak nejak se porad jede po tom sterku dolu, ale docela prijemne…takze ta silena cesta nahoru je za chvilku zdolana smerem dolu…tam uz stoji autobus turistu, kteri si foti ohniste u 12 mesicku a posezeni, kam se chodi mistni bohove radit 🙂

My si davame svacinu a nad nasimi hlavami se Fudzi zacina zlobit….melo zacit prset kolem 15 hodiny a je 14:30…a nahore se formuji obri mraky, ktere zacinaji zakryvat vsechno, kde jsme my 🙂

Tak se sbirame, zdravime jeste kolegy, kteri to v 2/3 vzdali a jdeme zpatky…predbihame autobus turistu a uz jsme na 6 stanici…pak na 5 a u auta…to uz prsi….

Takze pratele moji … Vyslo to uplne perfektne…zvladli jsme to cele a jsme krasne unaveni 🙂

Cesta domu do hotelu, navsteva Indicke restaurace, ktera ma 4.9 hodnoceni a to jidlo tam bylo opravdu exkluzivni 🙂 A ted onsen a spinkat.

Uz se nam to krati…jeste si zitra dame Naru, coz je misto, kde vas zdravi jelinci uklonem a je to byvale hlavni mesto japonska (mam dojem, ze tech byvalych mest japonska je nejak moc na muj vkus)….

A pak uz do Osaky a na letadylko a domuuuuu

Tak zas zitra pa

Kuba a Jirka