{"id":139,"date":"2013-03-16T14:27:03","date_gmt":"2013-03-16T13:27:03","guid":{"rendered":"https:\/\/blog.dathen.com\/?page_id=139"},"modified":"2013-12-22T22:20:26","modified_gmt":"2013-12-22T21:20:26","slug":"16-3-2013-odjezd-z-pekingu","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/blog.dathen.com\/?page_id=139","title":{"rendered":"16.3.2013 – Odjezd z Pekingu"},"content":{"rendered":"

Vcerejsi den byl narocny, protoze jsme sli spat az kolem 1 rano, tak jsme si krasne pospali az do osmi, kdy mi zvonil budik, ktery jsem neslysel diky spuntum do usi, ktere mam proti Michalovu chrupkani, takze jsem vzbudil jen jeho \ud83d\ude42 Na oplatku on nenechal spat me \ud83d\ude09 nicmene jsme se valeli az skoro do 10. V pokoji zima jak v rusku,takze se stejne nedalo nic delat \ud83d\ude42 Ve 12 mame check-out, takze se musime sbalit, nakoupit veci do vecerniho vlacku a nechat batozinu na recepci. V mezicase kontrolujeme dnesni cestu na vlakove nadrazi a premyslime, co vsechno dneska jeste stihneme. Chceme jit do tepmple of heaven, kde chceme nalezt vnitrni klid \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Den predtim nam mistni guru pres zabavu rikal, at nejsme lazy a vstaneme v 7, protoze v tomhle parku (heaven park) jsou kazde rano hromadne akce cvicitelu kunfu, kteri se sem chodi protahnout \ud83d\ude42 Pry je to uzasny zazitek…no…uz to nestihneme \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

V kazdem pripade ja vyrazim pro kelimkove, instatntni polevky (maji jich tu nepreberne mnozstvi a stale objevujeme jejich chute) a Michal ladi trasy \ud83d\ude42 Po sbaleni vsech kramu nechavame veci na recepci, vybirame si depozit nechany tamtez a pozvolna vyrazime do raje \ud83d\ude42 Jede tam od nas metro cislo 5 s jednim prestupem na 6. Nalezame do metra, ktere nam malem ujelo a za dalsi zastavku si vsimame, ze jedeme na druhou stranu….no je to prvne, co se nam to stalo, tak se to da omluvit \ud83d\ude09 presedame a jedeme uz spravne \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Metro v Pekingu ma tu vyhodu, ze tu stoji vsechny jizdy jen 2y. Takze je temer jedno kam jedete, porad je to za 6 korun \ud83d\ude42 Jedina neprijemna vec je, ze na kazde zastavce pri vlezu je security check a nas jako cizince kontroluji pokazde…uz me z toho sundavani batohu boli ruce \ud83d\ude09 Dalsi zajimavosti je, ze v metru promitaji na zed tunelu nejakym super laserem obrazy s informacemi \ud83d\ude42 Je to pomerne dost efektni, kdyz se za dvermi metra zacnou hybat obrazky a texty \ud83d\ude42 Peking v tom pry ma primat \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Dorazime na misto. Vstup je 30Y a je to tu opet krasne, vsude je cisto, cety uklizecu vsechno uklidi skoro driv, nez to staci dopadnout na zem – je to az neuveritelne. Za celou dobu jsem nevidel jediny vajgl a to si Cinani moc servitky s odhazovanim odpadku servitky neberou. Taky huli jak tovarny, takze je to az s podivem, ze je vsude perfektne uklizeno.<\/span><\/p>\n

Prochazeni parku je prijemna cinnost, je tu spousta lidi, kteri si vysli na Sobotni vychazku a nam se poprve chce si sednout a jen je sledovat – jeste jsme to nedelali, tak je to docela novinka \ud83d\ude42 Vydrzime to ale jen chvilku a pokracujeme v prochazce. Jsou tu tri hlavni atrakce o kterych vam napisu asi tolik, ze jsou to proste nejake jejich superkostely ke kterym se jednotlivci modli. Uvnitr je vzdy oltar a nesmi se tam…Pro nas to neni tak uzasne jako pro ne a protoze nas trosku tlaci cas, tak to prochazime rychle…<\/span>
\n Park je to opravdu obrovsky jako vsechno tady..kdyz jdeme k vychodu je tu cca 15 hodin a dovnitr jdou masy lidi… Evidetne je to velke proto, aby je to vsechny pojmulo \ud83d\ude42 Prekvapeni je, ze zde neni moc lavicek…jen perfekte upravene cesty a mezi nimi travnik a stromy na ktere se nesmi…takze je to urcene vicemene jen pro chozeni, nebo jezdeni na bruslich. Cestou potkavame asi 5 kapel, ktere jsou vetsinou slozeny z amateru a dalsi pribiraji jen tak z lidu \ud83d\ude42 proste kdo chce, muze si zazpivat s nimi…dostane noty a muze jet \ud83d\ude42 Zni to ale opravdu dobre, tak jsme u nich kolikrat stali i par petiminovek \ud83d\ude42 MIchal ma novy mobil, tak si nahrava ruzne cinske zvuky jako zvoneni, sms upozorneni ap. \ud83d\ude09 No je s nim ted zabava \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Vychazime ven a jdeme zase na metro smer k hostelu. Plan je si nekde dat nudle, vzit bagaz a jet na nadrazi. Vsechno klape do chvile, nez se Michalovi zacne v brise vytvaret zlo \ud83d\ude42 Blbe je, ze me zlo pronasleduje taky a oba zeneme na hostel \ud83d\ude09 Na zachode se ukazuje, ze zlo propuklo v plne sile a budeme muset nasadit nejaky stavec \ud83d\ude42 Cesta na nadrazi je tak krusna a ja prvne testuji jejich naslapne zachodky \ud83d\ude09 Jde vlastne o verzi tureckeho zachodu. Jsou tu vsude jako public zachody. Zajimavosti je, ze zachody se v Cine neplati, jsou komplet zadarmo a pomerne dost ciste jako vsechno. Jsou velkoobemove, takze v jednech verejnych zachodcich najdete i 20 kabinek na velkou a asi 50 pisoaru \ud83d\ude42 Proste velke veci pro hodne lidi \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Nachazime konecne vstup na nadrazi, dvojita security kontrola a uz jsme uvnitr \ud83d\ude42 Budu se opakovat, ale je to masakr…neco tak velkeho sem nevidel \ud83d\ude42 Je tu asi 15 platforem a lidi proudi tam a zpatky po tisicich…mame nastupiste c4, vlak t43. Jede to za hodinu \ud83d\ude09 Jsou tu predcekarny kde lidi cekaji, nez je pusti na nastupiste. Ukazou listek a pak jdou rovnou k vlaku. je to vyresene tak, ze je zde nekolik platforem , ktere vedou k nekolika nastupistim. Duvod je prosty … vzdy jedna platforma pousti lidi jen k urcite casti vlaku a netvori se zacpa, nebo fronta…vlak se naplni strasne rychle a nikdo se nikde nemacka – dumyslne \ud83d\ude42 Vubec se mi tu libi tyhle velkoobjemove vychytavky – je jich tu plno na kazdem kroku, jen si toho clovek musi vsimnout \ud83d\ude42 Uz takova drzadla v metru a system nastupovani a vystupovani je propracovan k dokonalosti. Clovek nastupuje z boku, vystupuje stredem a nastupuje a vystupuje se zaroven, takze nedochazi k prodleni a metro se na prestupnich stanicich vyprazdni a zase naplni za necelouu minutu…neuveritelne.<\/span><\/p>\n

Sedame si na zem pred nasi platformu do hlavni prichozi haly a sledujeme davy lidi…kazdy druhy se na nas pobavene diva…na zemi zde sedi as jen luza \ud83d\ude09 Kazdou druhou minutu nekdo zavita ke kosi, ktery je asi 2 metry ode me a plivne do nej \ud83d\ude42 Predtim zurive natahne, zachrchla a vyplivne obsah do kose…slabsi zaludek by tady mel asi problem \ud83d\ude09 Jsme svedky toho, ze jeden cestujici odhazuje prasklou igelitovou tasku na zem temer primo pred nas…sleduju, jak dlouho na te zemi bude…bylo to presne 3min \ud83d\ude09 Pak se odnekud vzala uklizecka, sebrala a odnesla…nevericne jen kroutim hlavou \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Jdeme na nastupiste a nachazime svoje kupe. Vlak je jiny, je novejsi a vypada, ze i lide jsou z jine vrstvy. Vsechno je ciste a pripravene pro cestu. Bude to snad lepsi nez vlak z Sanghaje \ud83d\ude09 Ne, ze by ten byl horsi, ale vlak nebyl v takove kondici jako tenhle. Nachazime kupe a snazime se pochopit, jak jsou zde rozmisteni Cinani \ud83d\ude42 Za chvilku uz chapeme, ze jeden nas listek ma misto dole a druhy az nahore. Snazime se rukama, nohama zjistit, kdo je jeste nahore – je to nejaky deda, ktery ma na dolni posteli babicku \ud83d\ude09 Vysvetlujeme, ze bychom byli oba radi nahore…pochopi to a je stastny, ze tam nemusi lezt \ud83d\ude42 Delame si polevku a ukladame se ke spani \ud83d\ude09 Ja pisu blog a Michal posloucha muziku ze sveho NOVEHO mobilu \ud83d\ude09<\/span>
\n takze se s Vami loucime a doufame, ze v poradku dorazime do Xianu \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

pac a pusu Michal a Kuba<\/span><\/p>\n

\u00a0<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Vcerejsi den byl narocny, protoze jsme sli spat az kolem 1 rano, tak jsme si krasne pospali az do osmi, kdy mi zvonil budik, ktery jsem neslysel diky spuntum do usi, ktere mam proti Michalovu chrupkani, takze jsem vzbudil jen jeho \ud83d\ude42 Na oplatku on nenechal spat me \ud83d\ude09 nicmene jsme se valeli az skoro […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-139","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/139","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=139"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/139\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":277,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/139\/revisions\/277"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=139"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}