{"id":247,"date":"2013-12-22T21:51:21","date_gmt":"2013-12-22T20:51:21","guid":{"rendered":"https:\/\/blog.dathen.com\/?page_id=247"},"modified":"2014-01-18T12:52:27","modified_gmt":"2014-01-18T11:52:27","slug":"vietnam-18-1-2014","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/blog.dathen.com\/?page_id=247","title":{"rendered":"Vietnam \u2013 18.1.2014"},"content":{"rendered":"

Dobry vecer ze Sapy,<\/span><\/p>\n

jak jsem avizoval, usnuli jsme ve vlacku a pozvolna dorazili do Sapy. Cesta ale nebyla uplne bez mracku \ud83d\ude42 Kupe jsme nakonec obyvali s dvema lokalnimi Vietnamci, kteri nerozumeli ani slovo a kdyby jel vlak na cas, tak ve 3 rano vystupovali. Coz predstavovalo v realu to, ze v ty 3 se vzbudili, sedli si dolu a klabosili az do sesti, kdy vlak opavdu do jejich stanice dojel…pro nas to znamenalo lehke nevyspani \ud83d\ude42 Klimatizace v kupe se da prirovnat k chladivemu vanku ze zakourene restaurace plne sucheho cmoudiku, takze se stalo (asi nejen proto), ze jsem chytil takovou malou rymicku \ud83d\ude42 No je mi zle…<\/span><\/p>\n

Trosku baleni, pockani na dvouhodinove zpozdeni a pak uz vystup v Lao Cai, kde na nas cekal kolega pruvodce a bus, ktery nas a jeste dalsich asi 5 mistnich lidi odvezd do Sapy. Ridic byl zavodnik, nebo se jim chysta byt, protoze takovou jizdu do kopce jsem jeste nezazil. Kdo to nevi z meho vypraveni z Ciny, tak asiati maji pomerne slaby zaludek..a protoze jsme vezli asi 3 japonce, tak se stalo, ze jednomu z tech zatacek trosku natahlo \ud83d\ude42 Nu…nas zavodnik nebyl rad, musel stavet a cekat, az se pan japonec vyprazdni a udela se mu lip…to mu oplatil jeste zbesilejsi jizdou do zatacek \ud83d\ude42 A tak porad dokola…<\/span><\/p>\n

Dorazili jsme do Sapy \ud83d\ude42 Je to horske mestecku na upati hory Fan Ci Pan, ktera meri neco pres 3200m.n.m. Oblast hor byla v jemnem oparu mlhy, ale jinak se na vzdory ocekavani a predpovedi udelalo prekrasne…takze nam cele odpoledne svitio slunicko a i cesta, kterou jsme dnes absolvovali byla prijemna (az na tu rymicku).<\/span><\/p>\n

Puvodne jsme meli jit na cestu cca 15km k mistnimu kmeni, kde jsme meli nocovat a zitra, po navratu jit do spodni casti Sapy, ktera je vytvorena jako narodni kulturni pmatka s zivymi domorodci. Zde si dovoim lehce rasistickou odbocku, protoze nas pruvodce se o mistnich vyjadroval jako o nemakacencich, kteri dostanou vsechnou zadarmo a vicemene nic nedelaji, krom svych remesel…Ono je teda pravda, ze ziji v pomerne nuznych podminkach a jediny zdroj obzivy jsou policka na kterych pracuji, neco domacich zvirat, ktera konzumuji (slepice, prasatka, psi) a to, co maji z turistu dobrovolne investuji do skoly, kterou tu maji. Nicmene MIchala napadlo, ze bychom tak mohli vyresit nasi Romskou otazku, kdy zrizenim rezervaci, pro nase spoluobcany a jejich izolaci by se vytvorila vyborna turisticka atrakce, ktera by do statniho rozpoctu nesla spousty penez \ud83d\ude42 Na co vsechno tady clovek neprijde \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Domorodci jsou vesmes cca 140-150cm vysoci, z pravidla jen zeny, protoze muzi jsou nekde schovani – nevidel jsem ani jednoho. Je tu ale spouta deti, takze tu asi nekde jsou \ud83d\ude42 Pry se narodi jeden chlapec na 10 holek, takze je to tu trosku predetovano \ud83d\ude42 Deti se klouzaji po bahne z kopce, jsou bose, venku je 5 stupnu…krasa nesmirna \ud83d\ude42 Meli jsme moznost nahlednout do jedne z chatrci, ve ktere ziji cele rodiny a sdileji jednu velkou mistnost ktere vevodi hlinena podlaha, stropy max 170cm, uprostred ohniste a zije se zde se vsemi prislusniky rodiny…tedy s prasatkem, pejskem, kocickou a kohoutkem \ud83d\ude42 Je to takova velka stodulka \ud83d\ude42 Pry se tam vejde i 15 osob a teplo so zarizuji tulenim. \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Zitra v taove chaloupce budeme nocovat, tak se tesim predevsim na to tuleni \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Cela oblast je rozdelena do nekika casti, kde je skola, mistni domorode pribytky ve kterych se vetsinou sije a delaji rukodelne vyrobky, dole je pak bambusovy haj a vodopad. Ten je opravdu moc pekny a trika vodu po kolemjdoucich \ud83d\ude42 V dobe nasi navstevy tu bylo asi 40 japoncu a vsichni meli potrebu se fotit…trosku mazec \ud83d\ude42 Ochutnali jsme mistni jidlo, pokochali se detmi, nosicimi klady a dreva do priserneho kopce, zaujal nas chlapec lovici ryby pomoci kamenu, ktere prenehazel do vody a kdyz jsme se do st vykochali, tak zacala ukazka moderniho, mistniho umeni, ktere trvalo asi 30 min…meli to ale pomerne pekne, tak se to dalo \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Dale jsme se vraceli po kopeccich zpatky k hotelu a cestou rozmlouvali s pruvodcem o mistnich zvycich, o tom, jak barvi latku na modro pomoci specialnich listu, ktere zde rostou a dozvedeli se neco o mistnim dialektu a o tom, jak se ve Vietnamstine zapisuji pismenka a co to znamena…nepamatuju si to, takze mate smulu \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Po prichodu do hotelu nasledoval prijemny obed s nasimi spolucestovateli, ktery jsme pojali jako lekci cinske etikety, sledovali jsme je jak jedi hulkami a ptali se, co se smi a nesmi, abychom nebyli na pitomce \ud83d\ude42 Vicemene se smi pouzivat lzice jako naberacka na polivku, da se na ni davat i ryze, kterou nahrnete pomoci hulek, hulky se smi polozit pres okraj misky, nebo talire tak, ze precuhuji na obou stranach a naorosto mimo je zapichnout hulky do jidla \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Po obede jsme se sli ubytovat do nedalekeho hotelu, protoze s nami nebylo pocitano na dnesek…hotel byl pochopitelne plny, takze se zkouselo nekolik dalsich variant, az jsme dostali dvouhvezdu kousek vedle…na prvni pohled byl hotel paradni \ud83d\ude09 Na dalsi uz ale vykazoval nekolik vad…klimatizace chybi, je tu jeste vetsi zima nez venku, netece tepla voda a nejdulezitejsi aspekt, ktery je garantovany u vstupu – tedy, ze je zde prekrasna vyhlidka na spodek sapy a tedy domorode stavby je trosku rusen vyrustajicim mega hotelem naproti \ud83d\ude42 Vicemene se divame na delniky, kteri tam makaji cely den a oni na nas \ud83d\ude42 Ale objevili jsme vyhrivanou decku na posteli, tak ji davame do proto a vytapime s ni pokoj \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Byli jsme se jeste projit v mistni trznici a po informaci, ze jeden par ponozek nam prodaji za 70k Dongu (70 korun) a 4, slovy ctyri mandarinky za 100 jsme se otocili a sli si koupit vodu za 15. Nakonec se na nas ale usmalo stesti, protoze jsme obevii lekarnu, kde po mem ukazani meho dosleho spreje do nosu a slov „much stronger“ na bylo dano neco, co stalo 80k Dongu a FUNGUJE to \ud83d\ude42 takze jsem bez vytekajiciho nosu…castecne \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Dalsi prochazkou jsme narazili na mistni jatka, kde se dalo koupit veskere mozne maso i psi \ud83d\ude42 Pejsek byl dokonce v nabidce i uzeny a to komplet i s hlavou \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Navrat do hotelu, vyzvednuti pasu, povinna navsteva toalety (mistni pivo je fakt zabijak) a ted pujdeme na veceri s pruvodcem…tak jsem na to zvedavej \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Zitra nas ceka cesta do domorodych domecku i s noclehem a je mozne, ze net nebude, takze se to pokusim jen napsat a pak nahraju dalsi den \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Loucim se s Vami ze Sapy a uprimne to tu zatim nemuzu doporucit, protoze tu turistu jen zdimou a to, co tu uvidite je presprilis zkomercizovane. Mozna zitra uvidime vic a z jine perspektivy…doufam v to \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Packo Kuba a Michal<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dobry vecer ze Sapy, jak jsem avizoval, usnuli jsme ve vlacku a pozvolna dorazili do Sapy. Cesta ale nebyla uplne bez mracku \ud83d\ude42 Kupe jsme nakonec obyvali s dvema lokalnimi Vietnamci, kteri nerozumeli ani slovo a kdyby jel vlak na cas, tak ve 3 rano vystupovali. Coz predstavovalo v realu to, ze v ty 3 […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-247","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/247","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=247"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/247\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":396,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/247\/revisions\/396"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=247"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}