{"id":249,"date":"2013-12-22T21:51:46","date_gmt":"2013-12-22T20:51:46","guid":{"rendered":"https:\/\/blog.dathen.com\/?page_id=249"},"modified":"2014-01-20T15:24:21","modified_gmt":"2014-01-20T14:24:21","slug":"vietnam-20-1-2014","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/blog.dathen.com\/?page_id=249","title":{"rendered":"Vietnam \u2013 20.1.2014"},"content":{"rendered":"

Dobry vecer z Lao Cai. Za chvilku uz to tedy nebude platit, protoze jsme se prave nalodili do vlacku a jedeme zpatky do Hanoje \ud83d\ude42 K vlakum muzu rict jen tolik, ze je to pomale, drahe a silne nepohodlne cestovani \ud83d\ude09 V CIne to bylo mnohem lepsi. Zpusob a typ vlaku byl vicemene stejny, ale maji tam asi lepsi koleje a vagony, protoze vlak jel daleko neslysneji a clovek ani nevedel, ze jede ve vlaku…to tady to hazi, clovek ma chvilemi pocit, ze spadne z postele…trosku o strach \ud83d\ude42 Uvidime, co dnesni cesta..ale prave jsme se rozjeli a myslim, ze to bude stejne jako ta posledni \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Dnesni den zacal probuzenim kolem 6ste hodiny ranni a postupnym vyprazdnenim mocoveho mechyre do nekolik desitek metru vzdaleneho zachoda \ud83d\ude42 Nas pribytek nemel zadna okna, takze jsme vedeli jen podle hodinek, ze uz je den \ud83d\ude42 Vlnita strecha propoustela jen malinko svetla a bez baterky se tu neobejdete \ud83d\ude42 Dalsim spanim jsme dneska trhli rekork lezeni v posteli pres 12 hodin \ud83d\ude42 No v posteli…na matraci na pude, abych byl presnejsi \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Po probuzeni prisla na radu snidane…nase hostitelka neco kuchtila na ohni a my tajne doufali, ze to bude Pho Bo, abychom se trosku rozehrali. Sice byla noc v teple, protoze propujcene deky spolu se spacackem vytvorily dostatek izolace, aby nam neumrzly cumacky, ale po opusteni pelisku to venku pripominalo Sibir \ud83d\ude09 Zazrak se ale nekonal a k memu uzasu jsme dostali palacinky s medem a ovocem \ud83d\ude09 Caj a kavu jsme si meli udelat sami z prinesene vody. Nechapu sice, jak se na plameni ohne da vytvorit palacinka, ale evidetne to jde \ud83d\ude09 Poklona pani domu…<\/span><\/p>\n

Snidane nam skoncila a kolem 10 se konecne probudil i nas pruvodce, minulou noc pomerne solidne znicen alkoholovym privalem \ud83d\ude42 Vstal,neco zahuhlal o dobrem ranu, take neco pojedl a pozvolna jsme vyrazili. Uz v dobe jeho probouzeni se nad chaloupkouo zacly formovat davy ziskuchtivych devcat, ktera evidetne mela co nabidnout v podobe vlastnorucne usitych predmetu \ud83d\ude42 Stepovaly tam a cekaly, az se vykopeme a budou se do toho moct dat \ud83d\ude42 Inu…stalo se \ud83d\ude42 Kazdy z nas vyfasoval jednu z nich a opet nas doprovazely celou cestu a snazily se komunikovat. Po predchozich zkusenostech jsme se rozhodli drzet bobrika mlceni a vicemene si jich nevsimat, ale ono to dost dobre neslo, protoze jedna z nich vlacela na zadech mrnouska a druha vypadala, ze je v poslednim tazeni…takze nam jich bylo malounko lito \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Po necelem kilometru se dalo z velkeho mnozstvi mlhy do jemneho deste…cesta vedla nejdriv podel policek s ryzi a dalsimi potravinami a za nejakou chvilku uz pripominala kluziste. Navic se k nam na view pointech, ktere slouzi jako odpocivadla, pridala dalsi skupinka turistu, kteri nas predesli a tak nase procesi houstlo a zpomalovalo se na neschudnem terenu. Bahno stidalo kluzky povrh a cesta se promenila v uzkou cesticku mezi bambusy. Chvilkama jsem si pripadal jako clen Vietcongu za valky \ud83d\ude42 Z toho me ale ihned vyvedla hmongcka, se svym „ar you ok?“ … no mel jsem ji pozvolna dost \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Cesta to ale byla prekvapive prijemna a krajina se menila kazdou chvilku. I pres mirnou neschudnost terenu tu je opravdu krasne a ani mlha nam nezabranila v tom se kochat a obdivovat mistni prirodu. Uz pro ni je moje doporuceni sem jet. Sice je tu ten obtezujici faktor mistniho obyvatelstva, ktere si proste zvyklo na to, ze vas ozebraci a maji vas za dojnou kravu, ale pokud k tomu pristoupite tak, ze je aspon mate moznost videt z blizka a treba si s nimi i popovidat a dozvedet se o nich neco vic, tak ta dan neni tak vysoka \ud83d\ude42 Ale zalezina povaze. Nakonec si od nich nemusite nic kupovat a jit proste dal a nevsimat si jich…ale je to tezke…hodne tezke.<\/span><\/p>\n

Dosli jsme na konec lesni stezky a nastalo obchodovani. Kady turista byl v oblezeni jedne, nekteri dokonce dvema obchodnicemi, a ty moc dobre vedely, ze je to posledni moznost, jak z nas neco vyrazit \ud83d\ude42 I ta moje se snazila…vytahovala z kosicku dalsi a dalsi veci a snazila se me presvedcit…vedel jsem, ze chci utratit max 100korun, tak jsem si vybral jednu salu a kdyz rekla, ze za ni chce 200, tak zaclo smlouvani…no lehke to nebylo, ale mam ji za tech 100 \ud83d\ude42 Pobavil jsem u toho asi celou vesnici, protoze ona zacla na 200, ja na 100 a sel jsem dolu az na 50 z cehoz byla znacne rozhozena a snazila se mi porad vysvetlovat, ze to funguje jinak…ze ja musim prihazovat a ona cenu sundavat…kdyz uz jsem myslel, ze to sama vzda, vytahnul jsem tu stovku z kapsy a maval ji s ni tak dlouho pred oblicejem, az mi tu salu dala \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Michal koupil taky nejake darecky a vyrazili jsme dal \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Dnesni cesta nebyla tak jednoducha jao ta vcerejsi \ud83d\ude42 Bylo to hodne do kopce a rymicka, zima a skoro 100% vlhkost ve spojeni s jemnym destikem zpusobovala, ze se vytvareny pot vubec neodparoval…takze clovek byl mokry zevnitr i zvenku a moje zdravi to nejak spatne neslo…zvlast ty dlouhe vyslapy byly k nevydrzeni…ale nakonec jsme to nejak dali, nahore dostali zaslouzenou polivecku a uz jen cekali v te priserne kose na bus, ktery nas mel odvest do hotelu.<\/span><\/p>\n

Po nekonecne hodine cekani dorazil a jelo se…<\/span><\/p>\n

Kdyz jsme byli asi 30metru od hotelu, zastavil a nas pruvodce nas vypoklonkoval z busu ven s tim, ze se s nami louci, zabouchnul dvere a my jsme tam zustali stat bez listku na vlak a informace, jestli nas nekdo odveze ze Sapy do Lao Cai. Inu sli jsme do centralniho hotelu, ktery je takove organizacni misto a ptali se tak dlouho, az nam zajistili jak listky, tak odvoz \ud83d\ude09 Pan recepcni byl prijemny chlapik a snazil se vyjit ve vsem vstric. To je tu takovy kolorit…Vietnamci jsou sice vseijaci, ale kdyz maji funkci a jsou dulezitou osobou tak jsou neuveritelne vykonni, slusni a celkove spolehlivy.V nekolika cestopisech, ale i z osobniho vypravneni jsme se dozvedel, ze se tu krade, nebo muze byt s necim nejaky problem…Tak tedy musim rict, ze zatim jsem se nesetkal s nicim podobnym. Vsichni jsou slusni, nikdo i nevsima niceho, co mu neprislusi a kazdy se vam snazi vyjit vstric (kdyz tak nejak tusi, ze muz toho neco kapne). V kazdem pripade nejaka zlodejina nepripada v uvahu…<\/span><\/p>\n

Po oprchovani a uvedeni se trosku do pouzitelneho stavu si pro nas prisel pikolik a odvedl si nas k busu, ktery nas mel odvest do Lao Cai. Bus byl po nekolika zajizdkach po mistnich hoteleh opet plny a jelo se \ud83d\ude42 Cesta dobra, jen mi zalehlo prave ucho a nejde odlehnout…:)<\/span><\/p>\n

V La Cai jsme si meli listky vyzvednout v mistni restauraci, coz samo o sobe nepusobilo moc optimisticky \ud83d\ude42 nakonec se ale ukazalo, ze se nebylo ceho bat, protoze ona hospoda je tu turistickym centrem a turisti se tu stridaji jak na bezicim pase \ud83d\ude42 Nekdo se nas tam ujal a nez nam donesli zazvorovy caj, tak jsme uz meli listky v kapse \ud83d\ude42 Jede nam to v 20:20, takze bylo jeste dost casu na dalsi polivku a nejakou ryzi…Vzhledem k moji rymicce nic necitim, takze je mi to ted celkem jedno co jim \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Cca hodinu pred odjezdem vlaku jsme vyrazili na mistni nadrazi…Co nas prekvapilo uz v Hanoi je fakt, ze vlakova nadrazi jsou ve Vietnamu opravdu mala…asi to je dano tim, ze tu vlaky moc nejezdi, ale treba vlakove nadrazi v Hanoi je velke asi jako nadrazina Smrzovce \ud83d\ude42 A to mozna nadrazi na Smrzovce urazim \ud83d\ude42 Nadrazi v Lao Cai je jeste mensi \ud83d\ude42 mala cekarna, dve okynka prodeje listku a vstupni dvere na peron. Jezdi tu kazdou hodinu jeden vlak a na peron se pousti jen na tenhle konkretni spoj…jinak ne \ud83d\ude42 Pred odjezdem se vzdy zavrou dvere a cekarna se naplni k prasnuti lidmi, co jedou tim dalsim…pak se vsichni vyhrnou na peron a snazi se natlacit do vlaku. Vlak je delen do nekolika casti a to luzkova, ktera se dale deli na ctyr a sesti luzko na kupe a pro sezeni, ktere se dale deli na soft a hard, kdy soft jsou lepsi sedacky a hard jen drevene lavice. V luzkove casti si muzete koupit luzka od spolu az nahoru s tim, ze nahore jsou nejlevnejsi a dole nejdrazsi. Je to tedy uplne stejny system jako v CIne.<\/span><\/p>\n

Na zaver dnesniho nudneho povidani vam musim rict dve zajimavosti, ktere se tu vyskytuji \ud83d\ude42 Jednou z nich jsou nuzky a druhou stromy ::) Nuzky kazdy zna, obcas s nimi ustrihne kus papiru, nebo prestrihne provazek, nebo lepici pasku…ale napadlo by vas je pouzivat jako jeden z hlavnich nastroju pri vareni? \ud83d\ude42 A na co treba?;) Tak jako zaklad se pouzivaji na rozdelovani jarnich zavitku na nekolik casti tak, aby se daly lepe jist hulkami. Pak se pouzivaji na ostrihani spalenych casti grilovaneho cehokoliv \ud83d\ude42 Proste kdyz se to prichytne a je tam trosku spalene misto, tak se to ostriha a je to \ud83d\ude42 Dale se pozivaji na strihani a kraceni zeleniny vseho druhu \ud83d\ude42 Az objevim dalsi uziti, zase ho napisu \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Dalsi zajimavosti jsou tu rozkvetle stromky, ktere jsou zde brany jako symbol stesti \ud83d\ude09 U nas si utrhneme vetvicku a dame do vazy…tady se rezou cele stromy a vozi se na autech, motorkach a vlaku po celem Vietnamu jako cenne zbozi \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Dnes je to vse, doufam, ze vlak mi dopreje ttrosku spanku azitra v Hanoi zazijeme opet neco zajimaveho \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

pac a pusu Kuba a Michal<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dobry vecer z Lao Cai. Za chvilku uz to tedy nebude platit, protoze jsme se prave nalodili do vlacku a jedeme zpatky do Hanoje \ud83d\ude42 K vlakum muzu rict jen tolik, ze je to pomale, drahe a silne nepohodlne cestovani \ud83d\ude09 V CIne to bylo mnohem lepsi. Zpusob a typ vlaku byl vicemene stejny, ale […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-249","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/249","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=249"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/249\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":402,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/249\/revisions\/402"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=249"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}