Dobry vecer z Havaje, <\/p>\n
dnes rano nas probudila vichrice, kterou tady nepamatuji leta! Spali jsme u more a stan v desinfekcni euforii postavili trosku nedbale, tak se na nas od cca 3:00 lehce sklanel \ud83d\ude42 Nakonec to ale vydrzel az do rana a ani voda, ani vitr nam neublizila \ud83d\ude42 Rano jsme v tom hnusu sbalili stan a usadili se za kadibudkou, ktera byla jako stvorena k posnidani \ud83d\ude42 <\/p>\n
Nase dnesni kroky vedli na mista, kde nejmin prselo. To byl trosku orisek, protoze prselo temer vsude \ud83d\ude42 Nasli jsme si jedno pomerne solidni pocasi do telefonu a sledovali na nem mraky postupujici nad ostrovem. Zdalo se, ze na jihu ostrova, kam jsme nemeli namireno je skoro jasno \ud83d\ude42 Inu, zmena je zivot a tak jsme dnesni trail, ktery mel byt nejdelsi, nekrasnejsi a hlavne posledni, presunuli na zitra a dneska se venovali nakupu suvenyru, prochazeni mist, ktera jsme jeste nevideli a stopovani slunce \ud83d\ude42<\/p>\n
Prvni zastavkou byla na jihu posazena vesnicka Koloa, ktera dle pruvodce nabizi polovicni ceny jidla i dalsich zazitku a tak se nam to zalibilo, az jsme tomu uverili \ud83d\ude42 no neni to pravda, ceny jsou tam vysroubovane mozna i kvuli tomu pruvodci jeste vys \ud83d\ude42 Jedine, v cem pruvodce nelhal a jsme mu za to vdecni je fakt, ze se tu nachazi rybi market, coz je jeden maly kramek, kde vytvareji lokalni jidla, poke a dalsi pochutiny. Takze jsme ochutnali LauLau, coz je v liste zabalene veprove maso, naprosto dokonale dochucene s ryzi a nudlemi a k tomu na plate (obedovy talir) jsme si doobjednali Kalua, coz je uzene, veprove, varene, rozmnelnene maso, ktere ma tim uzenim takovou zvlastni chut. K tomu nam na talir jeste pridali kus Poke, ktere bylo upraveno na Hawajsky zpusob, t.j. sul, koreni, morska rasa a troska cibule. Maji zde i dalsi poke a to s chilly, cesnekem atd. Na prvni pohled se to moc nezdalo, ale nakonec toho byla opravdu velka kupa a meli jsme co delat, abychom to snedli. Soucasti talire byl i rajcatovy salat, ktery je tu pomerne vzacnost a to z jednoducheho duvodu. Zelenina a ovoce jsou na Havaji strasne predrazene a co se zeleniny tyka i lehce nedostupne. Je to tu proste trosku mimo a je to z dalsich duvodu, proc jsou havajani tak vypaseni.<\/p>\n
Pruvodce nas naucil, ze neexistuje prave havajske jidlo. Tim, ze sem postupne priplouvali ruzne kultury a mixovali se s puvodnimi havajskymi obyvateli se stalo, ze jidlo zde pripomina mix ruznych kultur a narodu. Snidaji napriklad volska oka s hamburgrem a ryzi prelite majonezou, nebo si delaji suschi z lunchmeetu a ryze, takove Ladi Hrusky mnamky \ud83d\ude42 Lunchmeet je tu vubec kategorie sama pro sebe. Ve 30 letech se tu diky valce objevila prvni konzerva lunchmeetu, ktere se zde rika Spam. Je to v oblych plechovkach runych chuti a havajane jich rocne snedi neuveritelne mnozstvi. Delaji si je smazene, varene, opekane…proste jak je to napadne a kombinuji tu chut s kdecim \ud83d\ude42 <\/p>\n
Po vybornem obede jsme se vydali smerem k Pojpu, za kterym je blow hole, coz je vlastne dutina ve skale na obrezi, ktera vlivem morskych vln a priboje v sobe vytvri tlak, ktery pak vyprskne ven do az 9 metru vysokeho gejziru. My jsme dnes meli stesti na male vlnky, takze blowoval jen asi 2-3metry \ud83d\ude42 <\/p>\n
Cestou zpet na sever jsme se zastavili v walmartu, kde jsme dokoupili kosile, tricka a dalsi upominkove predmety na tuto neuveritelnou zemi. Nakoupili jsme i potravinovou folii kterou zabalime nase batohy na cestu zpatky.<\/p>\n
Dale jsme navstivili majak Kiluataknejak, kde bylo prd, ale jako vylet to bylo dobre \ud83d\ude42 Cena za jeho navstevu byla 5$ za osobu, coz se nam zdalo az moc, tak jsme si ho vyfotili jen z dalky. Na nedalekem vesnickem trzisti jsme vyzkoumali mistni samoobsluzny prodej ovoce, kdy u silnice je box plny bananu, avokada, kokosovych orechu a papaji a vedle je pokladnicka s cenikem a tim se obchod uzavira. Evidetne tu nemaji moc Cechu, protoze jim to funguje \ud83d\ude09<\/p>\n
Cestou na zapad ostrova jsme jeste projizdeli mesteckem Princeville, ktere je urcene pro rezidenty a top klientelu, takze pripomina takove typicke, hororove mestecko, kde si stare babicky venci dobrmany a kazdy tu beha, vsude jsou golfova hriste a celek je opravdu velice zabavny \ud83d\ude42 Nemaji tu ani poradny obchod. Naproti tomu dalsi mestecko jmene Hanalay se muze pysnit centrem nabitym ruznymi restauracemi a burgrarnami i s klasickym jidlem zde na Havaji. Nasli jsme tam dokonce kramek s typickym laulau a kalua. <\/p>\n
Nas dnesni cil byl pobrezni kemp Haena, ktery je umisten uplne na konci silnice pod obrim utesem ze ktereho porad tece nekolik vodopadu a je zde prekrasna jeskyne. Odsud zitra vyrazime na dnesni trail, ktery se ponekud nepodarilo uskutecnit. Je mozne, ze pokud nam nebude pocasi prat jako dnes, tak nevyrazime a dame si jen kousek. Ma to byt v desti hodne o bahne, tak si to asi spis rozmyslime.<\/p>\n
Ted nas prisel zkontrolovat ranger, jestli mame pripevneny a platny permit, coz se stalo i vcera cca v 9 vecer. Takze vsem, co tady chteji stanovat bych doporucoval si ty permity opatrit. Nevime, co se deje, kdyz permit nemate a uprimne receno to ani zkouset nehodlame \ud83d\ude42<\/p>\n
Tak to je pro dnesek vse pratele. Zbyvaji nam posledni dva dny na Kauia, pak letime zpet do Honolulu, kde stravime jeste jednu, posledni noc a v Nedeli vecer odletame smer domov. Cesta nam zabere krasnych 45 hodin a casove nas posune zpatky o 11 hodin, ktere jsme cestou sem ziskali.<\/p>\n
Aloha z Hawaii a mahalo <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Dobry vecer z Havaje, dnes rano nas probudila vichrice, kterou tady nepamatuji leta! Spali jsme u more a stan v desinfekcni euforii postavili trosku nedbale, tak se na nas od cca 3:00 lehce sklanel \ud83d\ude42 Nakonec to ale vydrzel az do rana a ani voda, ani vitr nam neublizila \ud83d\ude42 Rano jsme v tom hnusu […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-629","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/629","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=629"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/629\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":631,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/629\/revisions\/631"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=629"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}