{"id":726,"date":"2015-11-30T14:47:22","date_gmt":"2015-11-30T13:47:22","guid":{"rendered":"https:\/\/blog.dathen.com\/?page_id=726"},"modified":"2015-11-30T14:47:22","modified_gmt":"2015-11-30T13:47:22","slug":"30-11-2015-koh-chang","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/blog.dathen.com\/?page_id=726","title":{"rendered":"30.11.2015 – Koh Chang"},"content":{"rendered":"

Dobry vecer z hnusneho ostrova Koh Chang. On za to teda ostrov asi ani nemuze, ale to, tu od rana zazivame uz ano \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Ale abych nepredbihal.<\/span><\/p>\n

Rano zacalo prijemne, probuzenim v 9 hodin po sedmicce mistniho rumicku Honk Tong…lehce bolave \ud83d\ude09 Dneska bylo uz dopoledne temer nedychatelni a ve stinu kolem 37 stupnu, takze jsme se rychle vyoupali a sli na snidani. Michal ji nemel v cene zajezdu, tak si objednal dvoje michana vejce. My s Anickou jsme dostali kazdy po dvou toustech, kus marmelady a jedno volske oko a nestezovali jsme si \ud83d\ude42 V 10:30 nam jede speedboat, tak se v klidu najime a pak na ni pockame u recepce.<\/span><\/p>\n

Tak ne…nase zamilovana sevrika, kucharka, recepcni a zlepsovatelka nalady zavolala do kancelare a bylo ji receno, ze lod prijede az v 12:30, jelikoz vitr, sopecna aktivita na hawaii a erekce na slunci. Proste na to nejak nemame stesti…toz znovu do more, dalsi shake a obed…konecne je tu lod a muzeme vyrazit na dalsi ostrov. Jsme celi nateseni na dnesni setkani se slony.<\/span><\/p>\n

Cesta teka jako voda, nikdo nam nerozumnel, ale na miste nas nahnali do spravneho „dobytko taxi“ a vyrazili jsme k sidlu cestovni kancelare, ktera slony zajistovala a ted musela posunout kvuli tomu pocasi…(dobytko taxi je velky pickup vzadu opatreny dvema dlouhymi sedadli a strechou. Vejde se do nej cca 12 turistu, je strasne nepohodlne, ale doveze vas, kam potrebujete) \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

V cestovce vsechno klape, trip na slony je odlozen jen o 30min, takze si jdeme dat rychle neco k babce pres ulici a vyrazime…<\/span><\/p>\n

Vybrali jsme si sloni farmu ve vnitrozemi, kde je podstatne chladneji a cesta pralesem nam prisla jako dobry napad – opravdu byl. Je tu 10 slonic (sloni se pry nechovaji z duvodu jejich agresivity a nezvladatelnosti), jsou tady na duchod, protoze cely zivot pracuji a na stara kolena jedou sem, vozit turisty, coz je pro ne vlastne nulova cinnost. Nasi slonici bylo 27 let a byla ze vsech nejlip vycvicena. Umela mraky povelu a kdyz nas pruvodce fotil nasim fotakem, tak na ni ruzne porikoval, ona na nas strikala vodu, zvedala nohy, chobot a snad by i panackovala, ale to asi pruvodne nechtel riskovat \ud83d\ude09 Michal mel slonici sam pro sebe a bylo mu umozneno si ji sednout za krk a jet tak (my jsme byli na sedatku na hrbete). Sice nam pan pruvodce rikal, ze si tam mame taky sednout, ale ani jednomu se nam nechtelo – je to precijenom vyska jako blazen.<\/span><\/p>\n

Slo se z kopce a do kopce, nekolikrat pres potok, kde jsme dostali sprchu od chobotu \ud83d\ude42 Mame asi 100 fotek, protoze pruvodce to cvakal jedna radost \ud83d\ude42 Proste zazitek jako blazen a doporucuju.<\/span><\/p>\n

Po prochazce jsme si dali koupani. Sloni se nazenou do hluboke vody, lehnou si na bok, nebo takovy „polobok“ a skoro celi se potopi. Dychaji nosem a obcas z nej prsknou vodu \ud83d\ude09 Dostali jsme kartac a drhli je na zadech a na tvarich…evidetne se jim to dost libilo \ud83d\ude42 Nase slonice u toho placala usima a bylo videt, ze je spokojena \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Nasedame do taxi zpatky a jedeme k ubytovani. Mame ho az na jihu ostrova v necem, co se jmenuje green sun. Kdyz dorazime, zacina lehky horor \ud83d\ude42 Recepce neexistuje, vsude je pradlo nahazene na kulecniku i na zbytku recepce, pred tim, co driv recepce byla sedi 4 rusaci a hrajou karty \ud83d\ude42 Je to divne, ale cekaji na nas :))<\/span><\/p>\n

Nas bungalov pry jeste neni pripraven, pry bude za 30min… Je rozhodnuto jit na plaz…jdeme 300m nekam dozadu…pak k mori…kameny…jdeme dal…divame se za okraj…kameny…kameny…kameny…vzdavame to…zadna plaz tu neni \ud83d\ude42 Co tu ale je jsou ruske napisy…vsude \ud83d\ude42 Mame dalsi rusky komplex a budeme v nem bydlet \ud83d\ude42 Nastesti jen jednu noc…zitra se vracime do bangkoku.<\/span><\/p>\n

Jdeme na jidlo a vybrana, poulicni, hospudka vari naprosto bajecne. Babka nam dela jidlo, zavitky a maji tu konecne levne pivo. Michal dokupuje rum a jdeme se ubytovat…<\/span><\/p>\n

No oci z te dokonalosti prechazeji :)) Dnesni noc nas stala v prepoctu kazdeho kolem 150korun a je to teda hi class \ud83d\ude42 mame dve manzelske postele, zachod pamatuje Marii Terezii, divne to tam smrdi (pry se malovalo), vetrak dela neuveritelny bordel, takze tu dneska asi umrene na vedro a vsude jsou nejaka zviratka, ktera ruzne vylezaji z der \ud83d\ude42 Anicka je v sedmem nebi, presne takove spani si prala celou dobu!! a my ji pitomci servirujeme krasna ubytovani \ud83d\ude42 Proste tomu vyletu schazelo par stenic a mravencu, ted uz je to jasne \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Ja pisu blog, michal otevrel rum a Anicka sedi v koute a pozoruje, co se kde hyba ;)) To bude noc…<\/span><\/p>\n

Rano nam nekde odtud jede bus na central point odkud nas vezme lod z ostrova a od tam zase bus do Bangkoku. Ma prset, bude to velky bus a snad nam ta cesta rychle utece. V Bangkoku ma byt krasne a ceka nas tam zaverecny den s nakupy a jeste nejakou tou pamatkou \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Toz se mejte krasne a pokud sem pojedete, tak se tomuhle ostrovu radsi vyhnete, nebo si objednejte ubytko nekde spis na severu u tech slonu..ev. si dejte slony, ale spete jinde \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Kuba<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dobry vecer z hnusneho ostrova Koh Chang. On za to teda ostrov asi ani nemuze, ale to, tu od rana zazivame uz ano \ud83d\ude09 Ale abych nepredbihal. Rano zacalo prijemne, probuzenim v 9 hodin po sedmicce mistniho rumicku Honk Tong…lehce bolave \ud83d\ude09 Dneska bylo uz dopoledne temer nedychatelni a ve stinu kolem 37 stupnu, takze […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-726","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/726","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=726"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/726\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":727,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/726\/revisions\/727"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=726"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}