{"id":785,"date":"2016-01-13T11:05:08","date_gmt":"2016-01-13T10:05:08","guid":{"rendered":"https:\/\/blog.dathen.com\/?page_id=785"},"modified":"2016-12-17T20:37:55","modified_gmt":"2016-12-17T19:37:55","slug":"13-1-2016-hortons-plane-a-presun-do-haputale","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/blog.dathen.com\/?page_id=785","title":{"rendered":"13.1.2016 – Hortons plane a presun do Haputale"},"content":{"rendered":"

Dobry vecer,<\/span><\/p>\n

dnesni den zacal dost rychle v 5 hodin rano \ud83d\ude42 Je stesti, ze zacal rychle, protoze kdybychom v tom dome hruzy meli zustat jeste par minut navic, tak nevim, jak by to dopadlo \ud83d\ude42 Nase vcerejsi objevovani vad a nevyhod naseho ubytovani nemelo konce ani po napsani blogu \ud83d\ude42 Mimo spiny a zimy na nas vykoukla mys, ktera tu muze za vetsi cast paseky, ktera tu je. Deky, na prvni pohled krasne a ciste jsou zevnitr uplne sezrane od mysi, taky jsou od nich pocurane, takze maji dokonalou vuni…Cele to zakoncuji svabi v koupelne, kteri obcas vykouknou hlavu a mrknou na nas. Proste to byl pokojicek, ze oci i nos prechazel \ud83d\ude42 Pochopitelne zima, ktera zde panovala byla nad nasi silu…rano jsme klepali kosu vsichni tri.<\/span><\/p>\n

Nastesti nas vysvobodil tuk tuk, ktery v 5:40 zatroubil a vyzval nas na nas dnesni vylet. Mame jet do mistniho parku, kde se ma nachazet „maly konec sveta“, „nejuzasnejsi konec sveta“ a vodopady \ud83d\ude42 No povazte, da se to odmitnout? \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Casny vyjezd byl zvolen ze dvou duvodu. Prvnim je fakt, ze mozna stihneme vychod slunce (mame toho tady malo) a druhym faktem je, ze po 10 hodine se cela oblast parku muze zahalit do mlhy, kterou jsme tu vcera ve zvysene mire zaznamenali, a pak uz je jakeholiv vyletovani dost zbytecne.<\/span><\/p>\n

Tuk tuk nas vzal do „prodejny“, ktera evidetne patri vcerejsimu nahaneci a vlastnikovi naseho dokonaleho ubytovani. Mame snidani v cene ve forme balicku sebou…Jdeme dovnitr a dostavame ranni caj (uz vime z minnula, ze kdyz je nejaky problem s ubytovanim, nebo s cimkoliv, tak nas zvou na welcome drink, ale k tomu se dostanu jeste pozdeji).<\/span><\/p>\n

Vyrazime smerem k parku a uzivame si jizdu tuktukem ve trech, ktera je dost tesna, ale zvladnutelna \ud83d\ude09 Za asi 30min, kdy rev tuk tuka na jednicku prekonal dalsich cca 300m vyskoveho rozdilu se pred nami otevira propast krajiny napul zahalena do mlhy a napul ozarena vychazejicim sluncem. Mame opet stesti na pocasi, je uplne jasno a tak cekame, az slunce vyjde…to se ma stat asi za 5min…jak tak cekame, prijizdi na dane misto vic a vic lidi. Cekame jen na obrys kolace slunce, nasedame a vyrazime dal…ridic tuktuka se na me sibalsky usmeje – neco jako „to bylo dobre, ze jste uz sli)…a ma pravdu…jsme prvni u brany k parku…u budky, kde se kupuji listky nikdo neni…prijizdi hlidac na motorce a jde do ni. Bere kalkulacku, chce vedet, kolik nas je, jak tam jedeme, odkud jsme a co jsme meli k snidani. Po pravde rikame, ze jeste nic, jenom caj, ale ze se tesime, co bude v sacku (padaji navrhy o slanine, vejcich, palacinkach s medem a slehackou).<\/span><\/p>\n

Spravce na kalkulacce neco obratne secte a vyhlasi 8050RS…jsme trosku zmateni, protoze na cedulce stoji, ze vstup je za 2050RS\/jednoho, ale verime vypoctu zvlast, kdyz je doprovazen asi 3 listy A4 s podrobnym popisem, co vsechno se v parku smi, nesmi, udaje o nas ap…<\/span><\/p>\n

Vyrazime dal…Po par metrech tuktuk zastavuje a hned vedne nas se pase na pasece obri jene s lani…jako opareni se divame na tu secnerii. Neboji se…koukaji na nas, my na ne a delame nejake foto…jedeme jeste asi 5km, kdyz prijizdime k dalsi brane, kde se listky kontroluji spolu s batohy. Batoh se musi „vylozit“ a vsechno, co je z igelitu musi pryc…lidem tu vybaluji snidane, strhavaji z lahvi etikety a zabavuji pytliky…Ma to jednoduchy duvod, Igelit v brisku zviratka zabiji a tak se nesmi do rezervace dostat nic plastoveho! \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Vylet parkem uz je jen otazka rozhybani nohou po vcerejsim vystupu na Adamovu horu.Boli to, ale da se to \ud83d\ude42 ceka nas asi 7km chuze. Jedna se o okruh, na kterem je zleva maly konec sveta, nejuzasnejsi konec sveta a vodopady. Nejdrive tedy dorazime do maleho konce sveta, coz je vlastne misto odkud je vyhled do krajiny a pod nami se otevira obri prostor udoli zahaleny mlhou…pred chvilkou vysle slunce dela z te scenerie lahodu pro oko…<\/span><\/p>\n

Jdeme dal a za chvilku jsme u nejuzasnejsiho konce sveta (zajimalo by me, kdo tomu dal tak debilni nazev). Ten je jeste vetsi a uzasnejsi nez ten predesly. Mlha pomalu ustupuje a pod nami se otevre opravdu neuveritelne a obrovske udoli….<\/span><\/p>\n

Dohodli jsme se, ze u tohoto mista posnidame…Inu je cas vybalit nase snidane \ud83d\ude42 Tise doufame, ze to bude neco tak bajecneho, jako jsme si vysnili. Ja ocekavam nejake ovoce a mozna smazenou rolku? \ud83d\ude42 Omyl pratele…jste napnuti, co nam nasi hostitele, majitele nejuzasnejsiho ubytovani pod sluncem, poskytovatele safari ve forme zviratek, nocujicich s vami a konzumujicich zbytky susenek, zatim, co spite, pripravili? \ud83d\ude42 No tak…tri male bananky…zatim dobry \ud83d\ude42 (ja je kvuli alergii nesmim), jeden toust s maslem a cukrem (ano maslo je pocukrovane a krasne kroupe mezi zuby), jeden toust s marmeladou, jeden tous s nicim (ano, opravdu jen dva toustove chleby) a dva kousky domaci placky s troskou marmelady a maslem. No to jsme si posmakli!! Nebudu mit hlad nejmin do 3 \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Pokracujeme dal k vodopadu, ktery je hezky, ale moc ho diky bolesti nohou nevnimam \ud83d\ude42 Snad se budu moct podivat vecer na mobilu.<\/span><\/p>\n

Postupne prichazime na konec parku a ja jsem rad, protoze uz nohy temer necitim. \ud83d\ude42 Jedeme zpatky do ubykace, zabalit a pryc z tehle diry!!<\/span><\/p>\n

Stihame vlak v 11:30, ktery ma sice zpozdeni, ale lepsi zpozdeni, nez tu byt o minutu dele \ud83d\ude42 Ne, bylo to tu hezke..teda priroda…a ta nemuze za ty lidi tady \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Jedeme zatim nejhorsim vlakem, co jsme jeli \ud83d\ude42 je to takovy dobytcak \ud83d\ude42 Porad tu nekdo chodi, pendluje a ja mam hlad. Nemam chut na zadnou z nabizenych dobrot, kterou nam tu prodavaji, tak drobne trpim ve stoje a hladov \ud83d\ude42 porad kolem me nekdo pendluje….no to je zas cesta \ud83d\ude42<\/span><\/p>\n

Po prijezdu se nechame zlakat prvnim prodejcem ubytovani na nadrazi (jeste, jsme se nepoucili dost) \ud83d\ude09 RIka, ze je to kousek, bere nas zpatky pred koleje „zkratkou“ az do 500 metru vzadeleno ubytka, kde nas opet „prechazi zrak“ \ud83d\ude42 Tentokrat je to s „koupelnou“ venku a snad se vejdeme i do posteli \ud83d\ude42 Vypada to ale podstatne lepe nez vcera \ud83d\ude42 Snad tu nemaji mysi \ud83d\ude09 Cena je taky o poznani lepsi. Vcera jsme zaplatili 30dolaru za tri, coz je asi 4500RS, dneska je to pro vsechny tri za 800 a to se pocita \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Zbytek dne se budeme zabyvat odpocinkem , tak se mejte krasne a ja se jdu divat na zapad slunce (pro zmenu) \ud83d\ude09<\/span><\/p>\n

Kuba a Michal<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dobry vecer, dnesni den zacal dost rychle v 5 hodin rano \ud83d\ude42 Je stesti, ze zacal rychle, protoze kdybychom v tom dome hruzy meli zustat jeste par minut navic, tak nevim, jak by to dopadlo \ud83d\ude42 Nase vcerejsi objevovani vad a nevyhod naseho ubytovani nemelo konce ani po napsani blogu \ud83d\ude42 Mimo spiny a zimy […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-785","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/785","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=785"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/785\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":892,"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/785\/revisions\/892"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blog.dathen.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=785"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}