Tak se nam pomalu chyli ke konci dalsi den a ja bych o nem mel napsat neco hezkeho 🙂 Dneska mi to asi moc nepujde, protoze tech negaqtivnich zazitku prevazovalo 😉 ale nebylo to zas nic tak hrozneho 🙂
Zacnu rannim probuzenim, ktere je vedle Michala vzdy krasne a on ma pro me vzdy usmev pripraven 😉 Sbaleni veci a odjezd do technickeho a vedeckeho muzea, ktere je zde od expa a melo by to byt neco 🙂 Takze vyrazime…je to asi 9 stanic metra od naseho pribytku.
Po dojeti namisto jsem k nasemu prekvapeni zjistili, ze je to stanice metra, kde je umisten tzv. fake obchod…v celem mezipatre metra je zde na pomerne rozsahle plose umisten kramek na kramku a v nich vsechno na co si vzpomenete od vsech svetovych znacdek 🙂 Jen ty ceny jsou trosku jinde…tedy, pokud umite smlouvat 😉 Michal potrebuje ponozky a trenky…tak jdeme na to 🙂
Jsme tu sami, nikdo jiny krome nas nenakupuje, tak se na nas Cinani sapou z obou stran, davaji do placu vsechny 4 slova anglicky co umi…je to „bag, watch, shoes a socks“ … na to nas lakaji dovnitr 🙂 Zdvorile odmitame, az narazime na kramek s luxusnim spodnim pradlem 🙂 kevin&klein, to je to prave pro nase zadecky 🙂 Michal se pousti do smlouvani…zaciname na 150 za 5 trenyrek 🙂 Evidetne v tom jeste neumime chodit, meli jsme jit podstatne niz, ale zkousime 50 a prodavacka smlouva az se dostaneme na vyslednych 65…Michal je spokojen, ze cenu srazil temer na tretinu a pokracujeme na ponozky 🙂 tam se situace opakuje, prodavacka dostava infarkt, kdyz se dozvi, ze za 5 paru ponozek, ktere by rada za 150 dostane max 20 🙂 Pomalicku lezeme nahodu a kdyz uz odchazime s nasim navrhem 30, tak nas v druhe ulicce dohani a prodava s tim, ze jsme bandyti ze zapadu 😉
Vylezame na povrh a hledame muzeum…neda se to moc prehlednout, je to obri budova s kouli uprostred 🙂 Kdyz rikam obri, myslim obri…az z toho zrak prechazi 🙂 Hledame vchod, ktery je v nejnizsim miste budovy pod urovni terenu na umele vybudovanem namesti…asi takove zanoreni vzniklo potrebou nekde udrzet dav lidi 🙂 v tom jsou Cinani prebornici – temer vsude narazite na ruzne tvarovane zabradli tak, aby se v nich udrzela masa lidi a sli jen tam,kam je jim dovoleno…at uz je to fronta na listky, nebo fronta na autobus 🙂
Kupujeme listky za 60 a jdeme dovnitr. Pokud sem pojedete, vynechte prvni patro tzv. BF.. a nebo si ho dejte uz jen jako zaverecnou, protoze to je neplacene patro a vsechno, co zde je je bud rozbite, nebo poskozene, ponicene…proste hruza 🙂 v kazdem pripade skoda kroku 🙂 Jdeme do prvniho patra a postupne prochazime jednotlive expozice…vsechno je pojato jako oslava cloveka, zvirat a jejich rise a vedy z ruznych pohledu. Najdete zde pomerne zdarile provedeny prales s potucky a umelymi zviratky, pavilon pavouku, ve kterem jsou asi 4 pavouci komplet, pavilon fyziky, kde je asi 50 ruznych fyzikalnich pokusu ukazanych formou hry – moc pekne, pavilon techniky, mediciny, vesmiru atd…je toho tam dost, ale ne vsechno je na nejake super urovni, ale za navstevu to urcite stoji 🙂 Nam to trosku kalil fakt, ze jsme uz docela z toho chozeni utahani a navic bylo dnes docela hezky a teplo a tak na nas prisla jarni unava 🙂 Shrnuto a podtrzeno byli jsme radi, ze jsme venku 🙂
Cesta domu a tesime se, jak si dame sprsku a jak to dobalime a v klidu odjedeme na nadrazi, kde musime najit vlak a odjed smer peking. U dveri bytu ale prislo necekane prekvapko…oteviraji se kartou a dvere na kartu nereaguji…proste nic…tak shanime Jardu, nebere to, Lidu, nebere to 🙂 Toz jdeme dolu na recepci a pani slibuje technika, ktery to prijde otevrit…jede nam to za 2 hodiny 🙂
No nastesti technik dorazil za asi 10min a byt otevrel, opravil zamek a rozloucil se … uf … v mezicase jsem stihnul zavolat na mobilniho operatora a nechal si poslat sms s nastavenim internetu…kdyz si vzpomenu, dam ho sem, je to dulezite, protoze bez toho vam zde internet fungovat nebude…nicmene se to da vyresit, tak jak jsem to udelal ja, nebo na to nezapomenout pri objednavce 🙂
Rychla sprcha, sbaleni a odchazime…divam se skrz otevrene dvere na Michala a ptam se, jestli mame vsechno…kontrolujeme vse naposedy a protoze tu nechavame kartu na otevirani dveri Jardovi, tak je to posledni moznost v byte neco nezapomenout…zaviram dvere…a Michal se me pta, kde mam tasku s jidlem :)) Kraaaasa 🙂 Jdeme jeste dolu do obchodu a nakupujeme urychlene nejake cinske polivky. Ve vlaku je k dispozici horka, pitna voda, takze se da udelat instantni polivka, ktere jsou tu opravdu dobre, nebo caj ap.
Jdeme do metra, presun na nadrazi…mame 40min do odjezdu…trikilometrova trasa skrz labyrint chodeb se zda byt nekonecna…knecne dorazime na nadrazi, bezpecnosti kontrola, hledame nas spoj, mame ho, rychle do haly 5 a vlak uz se odbavuje…20min do odjezdu a nas vlak mame 🙂 uf…
Lezeme do spravneho vagonu a ukazuje se, ze jsme az na jeho konci…lehka prodiracka mezi lidmi a dorazime do naseho „kupe“ 😉 Je to hard sleep, coz je nekde uprostred s pohodlim…jsou zde koje po sesti luzkach – vzdy tri naproti sobe, nic neni uzaviratelneho, takze to je takove cestovani se vsemi najednou 🙂 Nastesti narazime na Cinanka, ktery mluvi slusne anglicky a vysvetlujeme mu, ze bychom radi vymenili postele…Michal ma postel dole a ja uplne nahore a on by rad spal uprostred, nebo nahore, protoze dole se vetsinou sedi, ji a pobiha a nahore je klid. Nastesti je tu maminka s ditetem, ktera celou dobu cekala, kdo se objevi s listkem na dolni misto, aby si to s nim mohla vymenit. Paradoxne, nebo mozna prave proto jsou mista dole nejdrazsi. Vse je tedy uspesne pro vsechny a my se muzeme natahnout 🙂
Ted uz tedy lezime ve vlaku a je to tu paradni…V Cinskych vlacich se smi kourit v meziprostoru vagonu, takze to sem krasne protahuje a aby toho nebylo malo, smrdi sem zachody…takze oderek, linouci se ve vrchnich patrech vagonu je temer k neuvereni 🙂 Nevim, co se bude dit, az pudjou vsichni spat a bude se tu vesele prdankovat 😉 v kazdem pripade jsem rad za tu unavu, co na me jde, protoze doufam, ze to zaspim 🙂 Je pred nami 15 hodin cesty a tak se moc tesim 🙂 Jeste, ze mi to tu pripomina cestu do Bulharska, kdyz jsem byl jeste dite a tim vlakem se jelo 4 dny a noci a byl to pro me jako pro dite super zazitek 😉 Neda se to sice srovnat, ale je to aspon v necem pekne 😉 Jedine co kazi celou vec je onen smrad a taky svetlo, co mi sajnuje do xichtu…snad to vypnou 😉
Loucim se s Vami a drzte nam palce, at v Pekingu najdeme ten spravny hostel do ktereho jedeme 🙂
Pac a pusu Kuba a Michal
Pingback: Čína | Dathen