Dobry den z vlacku z Hue 🙂
Vcera jsem to psani nejak nedal, neslo to 🙂 Z vlaku jsme byli unaveni a celi bolavi 🙂 Takze jsme po shlednuti pamatek zalehli na chvilku do postylek a dali si dvacet. Pak nasledovala navsteva mistniho vyhlaseneho podniku, kde meli pivo za 9 a bylo dokonano 🙂 Ale abych se vratil na zacatek vcerejsiho dne..
Prijeli jsme do Hue s cca hodinovym zpozdenim, coz se zdalo jako ok vzhledem k delce cesty (z Hanoie je to kolem 800km). Vylezli jsme na nadrazi, ktere taky neni nic velkeho a objevneho a tady uz na nas cekala asi stovka taxikaru, ktere jsme zdvorile odmitali, ale mozna jsme udelali trosku chybu, protoze se zacina ukazovat, ze taxik je tu jedna z nejlevnejsich doprav hned po mestske hromadne doprave 🙂
Hue je mesto rozdelene velkou rekou. na levem brehu je vicemene turisticka cast mesta, universita, nemocnice a na pravem je stara cast mesta s pamatkami. Trosku tu schazi nasi poulicni prodejci na ktere jsme si stacili zvyknout v Hanoi. Je to asi dano tim, ze tu vic mista a min prodejcu…takze to chvilemi pusobi trosku osekane. Na co je ale asi dost chuti a prostoru je mistni potreba okradat turisty (pochopitelne obrazne receno) 🙂
Hned po prijezdu jsme se rzhodli dojit k hotelove casti mesta pesky, coz se neukazalo jako stastny napad, protoze zacalo jemne prset. Po nejakych debatach jme zamirili k mototaxi, ktere nas nalozilo a za 40K pro oba dovezlo k jimi dopuruenemu hotelu…tech 40 se mi ale zdalo az dost na to, ze to bylo cca 300metru 🙂 Pan mototaxikar se nam snazil vnutit okruzni cestu kolem mesta s ruznymi pamatkami a zastavkami jen za 200 🙂 CHvilku jsme se ho zbavovali a sli si prohlednout pokoj. To za bylo docela prekvapeni, protoze to byl pokoj moc pekny a nabizena cena 20dolaru taky. Byla ale jen manzelska postel, tak jsem to s pani ukecal na 15 dolaru 🙂 Meli jsme vanu, sprchac, klimu, tri okna do dvora, kde byl celou noc klidek a zpivali ptacci, lednicku, televizi a k dokonalosti schazela uz jen rychlovarna konvice 🙂
Trosku jsme se po tech dvou dnech ve vlaku zkulturnili a vyrazili na pamatky 🙂 Nez jsme se ale stihli rozkoukat, uz u nas byl prodejce lodicek 🙂 Abych to vysvetlil, tak musim rict, ze jak je to Hue rozdelene rekou, tato je docela siroka a jezdi po ni spousta lodi, ktere vozi turisty k nize polozene pagodce, ktera je jedna z mala co tu stoji za to videt 🙂 Pan smlouval a strasne se zajimal odkud jsme 🙂 Nabizel cenu 400 za oba s tim, ze budeme mit celou lod jen sami pro sebe…inu…chvilku jsme smlouvali, ale nechtel s cenou hybat…misto toho porad rikal, ze je to cheep a ze nikde lepsi cenu nesezeme, protoze on je majitel te lodi a vlastni rodinny podnik 🙂 Nakonec ho ale nejvic zajimala elektronicka cigereta Michala na kterou porad pokukoval…Kdyz prisel jeho kolega, tak se osmelil a ptal se, co to jako mame. Michal se mu to snazil vysvetlit a on si chtel potahnout….MIchalovi se to moc nezdalo, ale svolil…nejdriv si sluknul jeden, pak hned druhy chlapec a oba se rozkaslali tak, ze sem mel dojem, ze jsme prave zabili dva mistni 🙂 Plyvali kolem sebe, nadavali, zkuhrali a asi se ptali, jestli to Michal nema „tady“ plechovy 🙂 No zabava s nima byla velka, tak jsme se rozhodli, ze teda pojedem 🙂
Privezli nas na lod na motorkach (uz jsme tu jeli podruhe a bez helmy je to super zazitek, hlavne to vyhybani se na krizovatkach) 🙂 Lod byla klasicka. Pozdeji jsme zjistili, ze na lodi cela rodina i bydli.
Posadku tvorila dcera, Matka a Kapitan, otec 🙂 Predali si nas a vyjeli jsme 🙂 V te chvili jsem si rikal, ze to bude krasny den, ze budeme mit paradni zazitek z lodicky a ze ty dve stovky za to staly 🙂 No nemel jsem se radovat dlouho 🙂 Za par vterin prisla dceruska a ptala se nas, jestli budeme chtit na jejich lodicce poobedvat 🙂 Dostali jsme jidelni listek bez cen, coz je tu takova tradice 🙂 Pry si mame vybrat co chceme…Michal se ptal na ceny a jestli je neco v cene prepravy…holka nam neco VietnamEnglistinou rikala, ale nebylo tomu rozumet ani za mak 🙂 Tak jsme neo vybrali a oni zacali obracet lod s tim, ze pro to mamka skoci na trh…v tu chvilku z nich vypadla castka 300K dongu 🙂 Znacne zaskoceni jsme objednavku rusili, oni nasrane zase otaceli lod a uz jsme pro ne byli neprateli cislo jedna 🙂 A to nemel byt konec 🙂
Po otoceni lode jsme se zacalo vracet do pristavu…po nasich lehce vydesenych pohledech nas mamka ujistila, ze to zabere jen 5min a pojedeme dal…lod prirazila a ona vylezla ven k motorkam na kterych jsme prijeli a vyndala z nich klice 🙂 Do tech sam se sebou polemizuju, jestli to udelala kvuli nam, protoze se jim chtela pomstit, nebo protoze ji volali, ze sli chlastat a nechali si tam klice 🙂 Asi bude spis B spravne 🙂 Proste nas podojili, tak to sli zapit 🙂
Opet se vyplulo…snad to na druhy pokus klapne 😉 No klaplo 🙂 jeli jsme asi 20min po proudu pod tremi mosty. Dva z nich spojuji obe casti mesta dohromady a treti, nejzapadnejsi je zeleznicni. Dorazili jsme k pagodce a dostali 20min casu na prohlidku 🙂 Nevim, co by se stalo, kdybychom to pretahli…asi by nas tam nechali, coz by asi nebyl problem, protoze tam bylo tak 10 lodi a nekam bychom se vtirnuli 🙂
Pagoda samotna je vez a kolem ni je zahrada a dalsi budovy. Je tam klid a na leve strane je umisteno auto u ktereho se v 60tych letech upalil nejaky mnich. Musim se podivat, co to bylo zac a proc to udelal…ale pokud to udelal v tom aute, tak to auto museli vymenit, protoze bylo nejak moc nablizkane a nove 🙂
Potkali jsme tady poprve mistni umeni – jsou to ruzne obrazarny se spoustou obrazu mistni krajiny, Vietnamskych motivu. Malovano je to jejich klasickym zpusobem, ale co me nejvic zaujalo byly obrazy vysivane na latku. Sice je to drahe jak dva grilovani psi, ale vazne uvazuji, ze bych nejaky poridil domu. Maly stoji kolem 500K, vetsi 1000-1500 a velky pres 4000K dongu, coz je asi 4000korun.
Zpatky na lod a ta nas mela odvezt do stare casti mesta a tam vysadit 🙂 Jeste, nez se tak stalo se dceruska zvedla a zacla pripravovat lodni kramek 🙂 Postupne ze skrinky vytahla na 40 druhu zbozi od drobnych upominkovych predmetu, pres ruzna pouzdra a vysivane decky az po prostirani a pivni tacky. Zaclo druhe kolo zlodejiny za bileho dne 🙂 Nakonec jsme s Michalem neco koupili…ja jsem smlouval, on uz nemel sil 🙂 Takze mam za 50 dva privesky na klice 🙂
Dceruska z nas byla otravena, protoze na nas moc nevydelala, ale to uz jsme se blizli ke kraji a prirazeli. Hopsnuti o blaticka nam tuhle projizdku ukoncilo 🙂
Shrnuto a podrzeno musim rict, ze je to tu o dost jine nez treba v Hanoi. Tam taky nabizeji, ale jsou soudni a nejak dokazou odhadnout zajem a kdyz uz je toho moc, tak prestanou. Tady to chteji podojit bezezbytku…mozna, ze museji, aby prezili…ale tim svym pristupem vic turistu odradi nez aby si u nich neco koupili a pak uz mate v hlave takovy zamek, ktery se vas snazi chranit pred cimkoliv a uz odmitate vsechno a vsechny…snazime se s tim bojovat, ale jde to ztuha 🙂
V Historickem centru je zakazane mesto a cintadela. Zakazane mesto je za vstupne 105K dongu a je to stare mesto podobne tomu v CIne. Zily tu pokoleni vudcu zeme a Hue driv bylo hlavnim mestem. Bohuzel bombardovani zprovodilo ze zeme vetsinu mistnich budov, takze dnes je to tu spis takovy velky park, kde mista, kde byly driv budovi bud zarustaji travou, nebo jsou tu kamenne prostranstvi. Zbytek zvesela chatra a jen pak budov se zachranuje a udrzuje v provozu. Pusobilo to dost depresivne, nicmene priroda je tu paradni a mistni zahranici se snazi sec muzou, aby to tu vypadalo krasne 🙂 Vypada…
Ven jsme vylezli nejakou postranni branou a aniz bychom to meli v planu, tak jsme narazili na muzeum, ktere mate v cene vstupenky. Dovnitr jsme ale jen nakoukli, protoze se tam muselo zouvat a nejak se nam nechtelo, navic jsme byli porad jeste nejaci prepadli z toho vlaku.
Po dalsi kratke prochazce jsme konecne narazili na ulicku s jidlem 🙂 Neco maleho pojedli a vyrazili zpatky do hotelu po jednom z mostu. Cestou jsme potkali pak prodejcu „Veci z valky“, coz jsou ruzne cetky, penize, vojenske znamky, stare vodni lahve, nebo hrnicky a misky – proste vetez vseho druhu. Divali jsme se, jesti je to prave, ale pri tom mnozstvi o tom dost pochybuju – oni jsou tu opravdu zdarili plagiatori 😉
V hotelu jsme dali chrupku, ja jsem si nahral na server fotky, ktere jsme Vam zpristupnil – resp. jejich cast 🙂 a vyrazili jsme do nocniho Hue.
Hned u hotelu jsme meli kavarnicku a bar oznacenou jako doporucenou tripadvisorem, zkusili jsme v ni jidlo a musim rict, ze chut vynikajici. Pivo je tu mistni Hude, nebo Festival, vsechno vari v mistnim pivovaru dle Danske technologie…pit se to da a vecer se ukazalo, ze i ve vetsim mnozstvi 😉 Hlava me neboli 🙂
Objevili jsme dva prodejce fake hodinek, tak jsem si tam jedny vyhlednul a ptal se po cene…byla 35 dolaru. Natahnul jsem je, nastavil na nich spravny cas, dal je zpatky do vytrynky… slo se na veceri a pivo 🙂
Nikde tu neni zadny poulicni prodeje jidla jako jinde…je to dost „vycistene“ a dost takove proturisticke, zapadni a je z toho citit, ze se tu proste turisti doji ve velkem…dost me to odrazovalo, ale nakonec jsme zapadli do jedne restaurace, kde poutac hlasal pivo za 9!, coz je pri cene 15-25 za lahev docela rozdil 🙂 Dali jsme si nejake zavitky, nejake veprove a kureci maso s ryzi a docela to slo 🙂 Odnekud se objevily dve evropanky a pripravovaly jidlo…pozdeji se ukazalo, ze tahle restaurace nabizi i kurzy vareni, takze by mela byt na urovni….pivo stridalo pivo…a me napalo, ze bychom si mohli dat neco zapadackyho, kdyz tu uci i varit…schvalne, jestli budou umet poradnyho americkyho burgra 🙂 Po asi 15cti minurach mi pristal na stul super luxus burger 🙂 Misto cibule okurka, misto kecupu dva platky rajcete a majoneza nahrazena platkem salatu 🙂 Burger byl evidetne z mrazaku a bulka asi taky, ale celkove to docela slo az na ponekud suchou chut…bez kecupu a majonezy nic moc 🙂 No namocil jsem si to v brisku do piva a slo se spinkat 🙂
Cestou do hotelu, jiz znacne vysileni jsme se stavili v hodinkarne a ja se zacal zajimat o to, jestli „moje“ hodinky jeste jdou 🙂 Kupodivu ano a kupodivu ukazovaly spravny cas 🙂 Toz zacalo vyjednavani…35 bylo precijenom dost 🙂 Pivo dodalo odvahu a kdyz prisel pikolik s kalkulackou, tak se zdalo, ze je pro vyjednavani pripraven 🙂 Mel jsem radost, ze muzeme hadat a zkouset nase teoreticky pripravene psycho triky 🙂 Trosku Vas s tim seznamim 🙂
V prvni rade je treba si rict za kolik to chcete koupit 😉 v mem pripade to bylo 25. Pak podsadit, ale ne zas moc, aby si nemyslel, ze jste kreten 🙂 Takze jsem z jeho nabidnutyh 35 sundal cenu na 20 Zasmal se opovrzlive a na kalkulacku napsal 30. To jsem se zase zasmal ja a hodinky zpatky vratil do regalu… Napsal jsem mu na kalkulacku 25 … on chvilku vahal a napsal zase 30. V tu chvilku jsem vytahnul z kapsy 25 dolaru, ktere uz byly pripraveny a polozil je na pult…v tu chvilu mu zaclo cukat leve oko, protoze jak penize vidite, uz o ne nechcete prijit 🙂 Napsal na kalkulacku 28 a mumlal neco, ze to je final price…vzal jsem znovu hodinky do ruky…prohlizel je…a napsal znovu 25…kdyz on trval na 28, tak jsem hodinky vratil a sebral penize z pultu s tim, ze odchazim…Jakmile videl, ze mu penize mizi, tak neco kriknul do kramu, z nej se ozvalo ‚OK‘ … a hodinky za 25 byly moje 🙂 Chce to proste jen nervy 😉
Nasledoval prijemny spanek a rano se mi budicek vubec nelibil 🙂 ale to az v dnesnim pokracovani 😉
Krasny den a dneska se snad ozvu z Hoi An, kam jedeme nakupovat nove obleky 🙂
Kuba a Michal