Dobre, bolave ranko z prosluneneho ostrova Phu Quoc. Rano zacalo tezce, ale po vyborne snidani obsahujici nase oblibene Pho Bo bylo hned prijemnejsi. Dali jsme si koupel v mori a postupne se sbirali na posledni den, ktery zde stravime. V planu bylo jeste zajet do jedne rybarske vesnicky, ktera je vzdalena cca 15km na vychodnim oobrezi a cestou zpatky jeste zkusit prozkoumat posledni, neprojetou cestu. Cesta zacala nevalne, nekdo nam pres noc z motorek ukradnul mapu, ale nejak jsme to po pamet dali. Prijeli jsme do vesnicky a cekalo nas mile prekvapeni v podobe maleho trhu, kde byla rybi omacka, ruzne druhy baget a jine pochutiny. Krome toho zde mistni nabizeli spoustu jinych surovin.
Celi rozradostneli, ze jsme konecne narazili na rybi omacku jsme si kazdy jednu pullitrovku koupili. To nadseni nam sice nemelo vydrzet dlouho, ale zatim bylo maximalni 🙂 Vyrazeli jsme odsud s pocitem plneho uspokojeni nad dnesnim ranem. Na vesnicku navazuje dlouhe cca 1km dlouhe molo, ktere samo o sobe je velkym zazitkem.
Pri navratu do hotelu jsme se rozhodli vyzkouset alternatvni cestu a velice se to vyplatilo. Narazili jsme konecne na peprovou farmu, kde jsme meli moznost se podivat na kere na kterych se pepr pestuje. Je to vicemene popinavy ker, ktery se krouti kolem postaveneho kulu. Na vrchu jsou pak plodu pepre. Petr je opravdu vynikajici, protoze Michala rozkaslal, coz se povede malokdy 🙂 Nakoupili jsme kazdy jednu lahvicku a 20KDOngu a jsem zvedav, az si ho namelu na steacek doma.
Cesta prijemne ubihala a my jsme ke svemu prekvapeni narazili i na tovarnu na rybi omacku. Velice privetive nas prijali a ptali se, jestli chceme videt vyrobnu. Souhlasili jsme a oni nas zavedli do velke mistnosti plne obrich kadi. Kdyz pisu obrich, tak myslim opravdu obrich. Asi 3-4metry vysoke a cca 3 metry v prumeru kade jsou plne rybi omacky, ktera se dela tak, ze se do kade da v pomeru 1:1 sul a cele ryby se vsim. To se necha jen tak stat jeden rok…uvnitr probihaji procesy, ktere jsou tu citit vsude ve vzduchu. Je to tu trosku jako prasecak 🙂 Omameni vuni jsme zalezli do mistni prodejnicky, kde nam dali ochutnat trosku jejich rybi omacky. Lisi se koncetraci. Od 30% do 45%. My jsme ochutnali 43% a je to opravdu sila…da se to prirovnat k necemu hodne slanemu s opravdu ostrou rybi chuti. My jsme uz meli jednu rybi omacku v batohu, tak jsme nic kupovat nechteli…pani se nas ale i tak ptala, jestli chceme koupit a jak ji chceme z ostrova odvest. Rekli jsme ji, ze jsme tady letadlem a ona rikala, ze do letadla ji nedostaneme, ze je to zakazane prevazet letecky. SIce jsme ji moc neverili, ale seminko obav do nas zasadila.
Cesta do hotelu, sbalit se a nechat batohy na recepci. Jeli jsme na posledni obed zde a vratit motorky. Musim rict, ze ta cesta zpatky k hotelu bez motorek byla opravdu dlouha 🙂 Na to cestovani na motorkach se velmi dobre zvyka 🙂
Nakonec jsme se trosku povaleli u hoteloveho bazenu a vyrazli na letiste. Vzali jsme si taxika a ikdyz jsou zde taxikari levni a nepodvadeji, tak i tak cesta zabrala kolem 10km, takze stala 150KDongu, coz ale jde 🙂
Letiste je nove, vsechno vyvonene a zamestnanci jedou v rezimu dokonalosti a trosku to tu prehaneji s bezpecnosti. To se ukazuje na kazdem kroku. Hned po prichodi a checkinu se nas pani ptala, jestli vezeme nejakou rybi omacku…uspesne jsme zapirali do chvile, nez nase batoziny prosly rentgenem…Nejak to ti parchanti poznaji a uz si nas volali na kontrolu zavazadel..Museli jsme vyndat nase lahvicky a vyhodit je do kose….Pani uklizecka na to uz cekala a hned s je z kose vyndala 🙂 Asi je to tu dobry privydelek. Uprimne receno nas dost nastvali, protoze ani nerekli duvod, proc ji mame vyndat…jen, ze je to proste zakazane prevazet letadlem…asi je to explozivni 🙂 V kazdem pripade, pokud sem pojedete, tak eybi omacku muzete odvest lodi, ale letadlem ne.
Dalsi cesta probuhala uz normalne, jen jsme byli zcela fascinovani mnozstvim letadel, ktere zde pristavaji a odletaji…zrejme se ostrov stane do nekolika let mistem zapadniho odpocinku…je to skoda, protoze je to krasny kout prirody.
Pristani do Saigonu a cesta taxikem z letiste do hotelu. Cena opet ok za 150Kdongu.Neprestane me tu prekvapovat ten sileny provoz, kdy se mezi stovkami motorek propletaji taxiky, vzajemne na sebe troubi, myskuji a clovek se v tom uplne ztraci…Na semaforech stoji vedle sebe aspon 7 motorek a ty pak zasebou ve strudlu dlouhem nekolik stovek metru…proste strasnej masakr. Nedokazu si predstavit co by se stalo, kdyby tu mel kazdy auto 🙂 Ono je to asi i nejak osetreno vladou, protoze na auta je tu 100% dan, takze auta jsou dvakrat drazsi nez v celem zbytku sveta. Motorky jsou zase dani zbaveny uplne, takze je to takova mala taktika vlady. Na motorkach zde jezdi komplet cele rodiny, my jsme na ostrove videli dva dospele a tri deti na jednom skutru…kolikrat jsou to opravdu neuveritelne pohledy, co na tom dokazou prevest 🙂
Rozhodli jsme se, ze se pujdeme projit do nocniho Saigonu, je Sobota a tak by to mohla byt bomba. Probihaji oslavy noveho roku a blizko naseho hotelu, blizko Saigon square (je to mimojine misto, kde se daji levne a dobre nakoupit suvenyry, kdyz tedy smlouvate), ktere bylo zavrene, ale bylo tu spousta trhovcu, takze bylo nakoupeno spoustu zajimavych darecku domu i na sebe 🙂 Jen by me zajimalo, kam to vsechno dame 🙂
Prochazkou zatky k hotelu jsme objevili ulici, kde po jejim pravem brehu sedelo spousta evropanu a po pravem jen asiati…vypadalo to tu, jak kdyby mel jen nekdo rict „“ted“ a vsichni se na sebe meli vrhnout 🙂 No sedli jsme si taky a sledovali, co se bude dit 🙂 nedelo se nic ;)) Jen se pilo a pilo…
Jeste musim zminit jednu udalost z ostrova na kterou bych malem zapomnel. Kdyz jsme sli jednou na obed, tak z palmy, kterych je tu opravdu hodne, spadnul kokosovy orech asi metr od Michala…rana jak z dela a musim rict, ze kdyby nam to spadlo na hlavu, tak je po nas…to proste nemuze nikdo prezit…Takze pokud tu budete chodit, tak si na to davejte pozor a vzdy se i divejte nad sebe, pod cim prochazite…To plati o celem pobrezi a jihu Vietnamu obecne, takze opravdu na to bacha.
Tim se s Vami pro dnesek loucim a jdu usnout spankem spravedlivych.
Jeste jednu okolnost musim zminit, nez zavru vika, internet v mobilu prestal uderem 1.2. fungovat, Bude se muset asi znovu aktivovat na coz mozna nemam dost kreditu. Nicmene wifi je tu skoro vsude, tak snad clanek na net nejak dostanu 😉
Mejte se
Kuba a Michal