9.1.2016 Prohlidka Polonnaruwi a odjezd do Kandy

Dobry vecer z Kandy. Dnesni den jsme stravili prochazenim Polonnaruwi, tedy spis projizdenim pomoci tuktuka a pak cestou do Kandy, ktera byla takovy maly ocistec, protoze jsem mel temer od zacatku jizdy plny mocovy mechyr…ale postupne 😉

Rano nas probudil budik a hned v zapeti zatukal pan domaci a rikal nam „chlapci, jak jste se vyhajali? Vy nebudete snidat? Snidane dela den, zajdete do moji restauracky a dejte si neco dobreho, je to velmi levne“ Koukali jsme na nej jak dve vyvorany mysi z pole a blekotame neco o tom, ze si neco koupime cestou tuktukem…na to prislo jeho „ale to nezvladnete, protoze tam zadny jidlo nikde neni, musite sem na snidani…tak sup sup, at to stihnete“ … No stara se o nas primo otcovsky 🙂 Tise jsme zaupeli, ale vidime ho dneska naposled, tak to dame a pujdeme na snidani jeste pred odjezdem tuktuka…

Snidane byla typicka, Sri Lanska, ktera se podava pomoci bufetu. Na talirek jsme si meli nandat neco ze ctyr mis. Ryze, cervena ryze, neco v kokosovem mlece, neco v kari, nejaka zelenina s chili…no tak jsme to nejak nalozili a snedli 🙂 docela to slo.

Tuktuk byl presny, tak jsme nasedli, bagly si nechali u naseho managerskeho broucka a jeli.

Pamatky se daji zvladnout nekolika zpusoby. Krome kola a pujceni motorky se da najmout tuktuk. My jsme vcera meli to stesti, ze jsme za 3000RS/osobu ziskali tuktuka bez nutnosti platit vstup s tim, ze nas povozi vsude. Jak jsme mijeli pametihodnosti, doslo nam, jak to tu cele funguje. Nas tuktukar vsechny znal. Znal se s policisty, kteri to tam hlidaji, znal se se spravci brany, znal se asi i s pokladnimi…no proste to ma zmaknuty a bezi tu nejaky typ sede ekonomiky na ukor statu a tech pamatek (k nasi libosti a k nelibosti statu). Cestou jsme se od nej dozvedeli jen to, kde co je a jak se tam dostaneme, ale vic toho nenamluvil, coz bylo pomerne sympaticke vzhledem k tomu, ze tady kazdy tuktuk zije v pocitu, ze vam musi neco sdelit a vytahuje z vas, co jeste budete delat a jak to budete delat a analyzuje tim, jestli by vam nemohl prihlat nejakou tu sluzbicku navic (treba nekam odvest za mesicni plat) 🙂

V tohle ohledu tedy 100% spokojenost a protoze ten nas se opravdu vyznal, tak jsme videli asi vic, nez bezny turista. Zavezl nas na mista, kde nebyla ani noha a my jsme meli moznost si to v tichu uzit a prozit. Nepritomnost turistu nas tu pomerne zaskocila. Ne, ze by tu nebyli, ale je jich tu rozhodne mene, nez bychom cekali. Bud je to dano brzkym datumem, nebo vysokymi cenami pamatek. Na toto tema se pak rozpovidal tuktuk, ktery nam rikal, ze od pristiho mesice bude listek sem stat ne 3200RS, ale 2000RS a ze vstupne na golden a rock temple, kde jsme byli prvni den bylo zruseno (1500RS), z cehoz jsme meli opravdu velkou radost. Rikal, ze je to nedostatkem turistu a stat je chce zase nalakat (asi se na tom podili i ta cerna ekonomika, kdy se statu odvadi jeste min, nez by melo).

Ve 12 uz nebylo moc co resit a my jsme si jeli pro nase zavazadla, dat obed a pak uz na nadrazi 🙂 Ubytovani jsme bylo u centra Polonnaruwi, ale bylo lepsi se nechat tuktukem odvest na 4km vzdalene autobusove nadrazi z duvodu jisteho sezeni na sedadlech. To se ukazalo byt jako genialni napad (Michaluv), protoze kdyz jsme mijeli misto naseho ubytovani, uz byl bus naplnen a nesedli bychom si.

Cesta ubihala velmi pomalu 🙂 tech asi 120km jsme jeli celkem 4 hodiny…4 hodiny utrpeni s plnym mocakem nepreju nikomu :)) Ridic jel podle hudby. Kdyz se hralo neco pomaleho, jel jako beranek. Kdyz byla hudba rytmicka, tak jel jako blazen. Porad do toho zvikal betel stejne jako par cestujicich a kondukter. Kondukter byl tentokrat vybaven elektrickou tiskarnou listku, coz nas dost prekvapilo. Vytisknul nam spravne listek s cenou 330RS pro oba.

O betelu uz jsme se zminil v predchozim clanku, ale trosku to rozvedu. Cestou jsme to studovali na internetu a je to vicemene 3ti nejrozsirenejsi droga na svete. Jsou to plody palmy arekove spolu s listem z pepre beteloveho a nekde se pridava i hasene vapno (masakr) – tak zvane betelove sousto. To se zvyka, ale nepolyka. Vytvari to euforii, pocet uspokojeni, zlepseni nalady a kondice, zabiji strevni parazity a vubec je to velmi zajimave 🙂 K tomu to kali zrak (kazdy tu ma misto oci divne sklenenky), nici zuby, ktere totalne zcernaji a vypadaji a pohopitelne to zabiji sliznici. Ale jinak je to zcela neskodne, jen ukrutne navykove 😉

Cestu jsme nakonec nejak prezili a vystoupili az na nadrazi v Kandy, ktere sousedi s nadrazim vlakovym. Tech nadrazi je tu vic, ale jen tohle je autobosuve nadrazi Kandy. Na nem jsme potkali mistnaka Athylu, ktery se zdal byt velmi fajn, jelikoz nam v klidu vysvetlil cestu na vlakove nadrazi a ze na nas pocka a pak odveze do hotelu…s tim vytahnul notes a dal nam precist reference od turistu v cestine. Byla to sama superlativa, takze jsme ho pozdeji objednali na zitra, aby nas tady provezl. Je teda pravda, ze behem tehle debat uz mi pozvolna praskal mocak, ale pro poznani se musi trpet!

Na vlakaci jsme se dozvedeli jen tolik, ze je tu nekolik okynek s prodejem listku. Jedno je pro rezervaci mistenek na spoje budouci, ktere jsou cca 10x drazsi nez ceny listku, ktere si koupite tesne pred odjezdem (tedy to tesne jsou tak 2 hodiny – aby vubec nejake zbyly).A druhe okynko bylo prave na prodej listku tesne pred tim odjezdem, ktere tedy funguje jen na spoje tesne pred nim 🙂 K nasi smule zadna mistenka nebyla k dispozici a tak se musime spolehnout na treti tridu ve stoje…pokud se teda do toho vlaku dostaneme…no to se uvidi. V nejhorsim muzeme jet i busem, takze to nebude takova tragedie 🙂

Athyla nas opravdu odvezl az k brane naseho hotelu. V tomhle pripade se teda neda moc o hotelu hovorit, je to spis hostel. Koupelna jen studena voda, stenice se zatim schovavaji a je tu chladneji nez na severu, takze chybi i vetrak 🙂 Spis se ale obavame, ze nam bude zima, protoze jsme na vrcholku kopce, ktery se tyci nad Kandy. Tam totiz mame nas pokoj a mame krasny vyhled na cele Kandy, coz je druhe pozitivum 🙂 Prvni je vzduch. Je tu cisty, svezi vzduch…dole ve meste je to dost des…skoro bych rek, ze vic smogu jsem nikde nezazil….no zitra tam asi budeme bydlet v nejakem hotelu, ktery nam vybare Athyla (ma nasi duveru).

Na zitra jsme si u nej objednali zajezd po mistnich pametihodnostech, tak bude zase o cem psat 🙂 Nebudu vam rikat, co nas ceka, ale bude to zajimave – pockejte si 😉

A to je vse pratele. Startujeme s desinfekci a pujdeme do hajan…to dnesni harcovani nas uplne vyridilo.

pac a pusu

Kuba a Michal

Komentáře

komentářů

Napsat komentář