Dobry vecer,
dnesni den zacal dost rychle v 5 hodin rano 🙂 Je stesti, ze zacal rychle, protoze kdybychom v tom dome hruzy meli zustat jeste par minut navic, tak nevim, jak by to dopadlo 🙂 Nase vcerejsi objevovani vad a nevyhod naseho ubytovani nemelo konce ani po napsani blogu 🙂 Mimo spiny a zimy na nas vykoukla mys, ktera tu muze za vetsi cast paseky, ktera tu je. Deky, na prvni pohled krasne a ciste jsou zevnitr uplne sezrane od mysi, taky jsou od nich pocurane, takze maji dokonalou vuni…Cele to zakoncuji svabi v koupelne, kteri obcas vykouknou hlavu a mrknou na nas. Proste to byl pokojicek, ze oci i nos prechazel 🙂 Pochopitelne zima, ktera zde panovala byla nad nasi silu…rano jsme klepali kosu vsichni tri.
Nastesti nas vysvobodil tuk tuk, ktery v 5:40 zatroubil a vyzval nas na nas dnesni vylet. Mame jet do mistniho parku, kde se ma nachazet „maly konec sveta“, „nejuzasnejsi konec sveta“ a vodopady 🙂 No povazte, da se to odmitnout? 🙂
Casny vyjezd byl zvolen ze dvou duvodu. Prvnim je fakt, ze mozna stihneme vychod slunce (mame toho tady malo) a druhym faktem je, ze po 10 hodine se cela oblast parku muze zahalit do mlhy, kterou jsme tu vcera ve zvysene mire zaznamenali, a pak uz je jakeholiv vyletovani dost zbytecne.
Tuk tuk nas vzal do „prodejny“, ktera evidetne patri vcerejsimu nahaneci a vlastnikovi naseho dokonaleho ubytovani. Mame snidani v cene ve forme balicku sebou…Jdeme dovnitr a dostavame ranni caj (uz vime z minnula, ze kdyz je nejaky problem s ubytovanim, nebo s cimkoliv, tak nas zvou na welcome drink, ale k tomu se dostanu jeste pozdeji).
Vyrazime smerem k parku a uzivame si jizdu tuktukem ve trech, ktera je dost tesna, ale zvladnutelna 😉 Za asi 30min, kdy rev tuk tuka na jednicku prekonal dalsich cca 300m vyskoveho rozdilu se pred nami otevira propast krajiny napul zahalena do mlhy a napul ozarena vychazejicim sluncem. Mame opet stesti na pocasi, je uplne jasno a tak cekame, az slunce vyjde…to se ma stat asi za 5min…jak tak cekame, prijizdi na dane misto vic a vic lidi. Cekame jen na obrys kolace slunce, nasedame a vyrazime dal…ridic tuktuka se na me sibalsky usmeje – neco jako „to bylo dobre, ze jste uz sli)…a ma pravdu…jsme prvni u brany k parku…u budky, kde se kupuji listky nikdo neni…prijizdi hlidac na motorce a jde do ni. Bere kalkulacku, chce vedet, kolik nas je, jak tam jedeme, odkud jsme a co jsme meli k snidani. Po pravde rikame, ze jeste nic, jenom caj, ale ze se tesime, co bude v sacku (padaji navrhy o slanine, vejcich, palacinkach s medem a slehackou).
Spravce na kalkulacce neco obratne secte a vyhlasi 8050RS…jsme trosku zmateni, protoze na cedulce stoji, ze vstup je za 2050RS/jednoho, ale verime vypoctu zvlast, kdyz je doprovazen asi 3 listy A4 s podrobnym popisem, co vsechno se v parku smi, nesmi, udaje o nas ap…
Vyrazime dal…Po par metrech tuktuk zastavuje a hned vedne nas se pase na pasece obri jene s lani…jako opareni se divame na tu secnerii. Neboji se…koukaji na nas, my na ne a delame nejake foto…jedeme jeste asi 5km, kdyz prijizdime k dalsi brane, kde se listky kontroluji spolu s batohy. Batoh se musi „vylozit“ a vsechno, co je z igelitu musi pryc…lidem tu vybaluji snidane, strhavaji z lahvi etikety a zabavuji pytliky…Ma to jednoduchy duvod, Igelit v brisku zviratka zabiji a tak se nesmi do rezervace dostat nic plastoveho! 🙂
Vylet parkem uz je jen otazka rozhybani nohou po vcerejsim vystupu na Adamovu horu.Boli to, ale da se to 🙂 ceka nas asi 7km chuze. Jedna se o okruh, na kterem je zleva maly konec sveta, nejuzasnejsi konec sveta a vodopady. Nejdrive tedy dorazime do maleho konce sveta, coz je vlastne misto odkud je vyhled do krajiny a pod nami se otevira obri prostor udoli zahaleny mlhou…pred chvilkou vysle slunce dela z te scenerie lahodu pro oko…
Jdeme dal a za chvilku jsme u nejuzasnejsiho konce sveta (zajimalo by me, kdo tomu dal tak debilni nazev). Ten je jeste vetsi a uzasnejsi nez ten predesly. Mlha pomalu ustupuje a pod nami se otevre opravdu neuveritelne a obrovske udoli….
Dohodli jsme se, ze u tohoto mista posnidame…Inu je cas vybalit nase snidane 🙂 Tise doufame, ze to bude neco tak bajecneho, jako jsme si vysnili. Ja ocekavam nejake ovoce a mozna smazenou rolku? 🙂 Omyl pratele…jste napnuti, co nam nasi hostitele, majitele nejuzasnejsiho ubytovani pod sluncem, poskytovatele safari ve forme zviratek, nocujicich s vami a konzumujicich zbytky susenek, zatim, co spite, pripravili? 🙂 No tak…tri male bananky…zatim dobry 🙂 (ja je kvuli alergii nesmim), jeden toust s maslem a cukrem (ano maslo je pocukrovane a krasne kroupe mezi zuby), jeden toust s marmeladou, jeden tous s nicim (ano, opravdu jen dva toustove chleby) a dva kousky domaci placky s troskou marmelady a maslem. No to jsme si posmakli!! Nebudu mit hlad nejmin do 3 😉
Pokracujeme dal k vodopadu, ktery je hezky, ale moc ho diky bolesti nohou nevnimam 🙂 Snad se budu moct podivat vecer na mobilu.
Postupne prichazime na konec parku a ja jsem rad, protoze uz nohy temer necitim. 🙂 Jedeme zpatky do ubykace, zabalit a pryc z tehle diry!!
Stihame vlak v 11:30, ktery ma sice zpozdeni, ale lepsi zpozdeni, nez tu byt o minutu dele 🙂 Ne, bylo to tu hezke..teda priroda…a ta nemuze za ty lidi tady 🙂
Jedeme zatim nejhorsim vlakem, co jsme jeli 🙂 je to takovy dobytcak 🙂 Porad tu nekdo chodi, pendluje a ja mam hlad. Nemam chut na zadnou z nabizenych dobrot, kterou nam tu prodavaji, tak drobne trpim ve stoje a hladov 🙂 porad kolem me nekdo pendluje….no to je zas cesta 🙂
Po prijezdu se nechame zlakat prvnim prodejcem ubytovani na nadrazi (jeste, jsme se nepoucili dost) 😉 RIka, ze je to kousek, bere nas zpatky pred koleje „zkratkou“ az do 500 metru vzadeleno ubytka, kde nas opet „prechazi zrak“ 🙂 Tentokrat je to s „koupelnou“ venku a snad se vejdeme i do posteli 🙂 Vypada to ale podstatne lepe nez vcera 🙂 Snad tu nemaji mysi 😉 Cena je taky o poznani lepsi. Vcera jsme zaplatili 30dolaru za tri, coz je asi 4500RS, dneska je to pro vsechny tri za 800 a to se pocita 😉
Zbytek dne se budeme zabyvat odpocinkem , tak se mejte krasne a ja se jdu divat na zapad slunce (pro zmenu) 😉
Kuba a Michal