Rano jsem se probudil s pocitem silne zaniceneho cloveka…problem byl v tom, ze zaniceni bylo na rozdil od Cimrmanovske poetiky ponekud nosoltanove az plicni, takze jsem proti duchu svych zasad, nerad, nasadil antibiotika, ktera jsem mel pro pripad takove veci s sebou…pomohly do dvou hodin od te nejvetsi bolesti a ulevilo se mi 🙂

Pozvolna jsme se probrali a jali vymyslet plan na dnesek. Dneska mame stihnout vyzvednout listky na vlak, vymenit penize a mrknout se do dvou parku, ktere tu jsou. Kdyz cas dovoli, tak jeste muzeum sanghaje 🙂

Snidane zadna, takze padly jedny minonky 🙂

Trosku se nam tu ochladilo, takze jsme se teple oblekli a oba posileni davkou antibiotik (ano, Michal je bere taky, ale uz je mel pred odjezdem) jsme vyrazili vstric novym zazitkum.

Banka je tu na kazdem rohu, takze opravdu neni problem si tady cokoliv zaridit. Sli jsme do te, co je tu naproti a pan v uniformme se nas hned ujal, zeptal se anglicky, co chceme a vytiskl nam listek a poslal sednout 🙂 Nez jsme stihli vytahnout penize, uz tam svitilo nase cislo a sli jsme k prepazce. Menili jsme oba najednou (jako jen jeden), aby byl jen jeden poplatek. Az na dva formulare, opis pasu, napsani adresy naseho pobytu a dalsi formality to probehlo hladce 🙂 Penize jsme meli…ted snidane 🙂

Vydali jsme se smer metro, ale po povrchu. Je tu spousta podzemich tunelu, ktere vedou pod ulici z metra a na ruzne vylezy ven na povrh…klidne nekolik kilometru muzete jit od dane stanice a dle mapy a ocislovaneho exitu vite, kam jdete a kde vylezete – vsude jsou tabule se smerem a cislem exitu, takze je to naprosta parada a neztrati se tu snad nikdo 🙂 V kazdem pripade my jsme sli dnes po povrchu, abychom nasli nejaky obchod, nebo kramek s jidlem.

Narazili jsme na mistni malou prodejnicku, ktera je neco jako nas coop. Jsou to male prodejny nejake mistni site, kde maji zakladni potraviny, zakladni hygienu a jsou na kazdem rohu. Nakoupili jsme nejakou vodu a pokracovali az na krizovatku, kde nas zaujal mistni fastfood KUN-FU. Vybrali jsme si tam nejake menicko s tim, ze ja si dal to, kde bylo sojove mleko (hnus fialovej nechutnej, teplej, sladkej, smradlavej) a Michal si dal k tomu silny vyvar 🙂 Jinak v menu za cca 28juanu byla miska plna ryze s veprovym masem a zeleninou – vyborny a salat v nejake sojove omacce. Michal postupne v polivce objevil rybi oko, morceci ledviny – ty odmitnul jist, kus veproveho, hoveziho a hromadu kosti 😉

Byl cas vyrazit na metro. Sedeli jsme vlastne hned pod nim (je tu nadzemni a podzemni metro). Takze jsme vybehli nahoru a vicemene ihned nasedli. Uz mame nabite karty, ktere muzeme pouzivat jak pri vstupu, tak pri vychodu z metra a je to luxus 🙂 Jen je tu na kazdem vstupu kontrola zavazadel, zatim pokazde sel batoh dolu a projel ho rentgen…pokud tam zijou nejaky broucci, tak nez odsud odjedu, budou z nich mutanti 🙂 Dorazili jsme na stanici hlavniho vlakoveho nadrazi,ktere je snad vetsi nez cely Jablonec 🙂 Sama sipka, samy podchod, nadchod a asi 3km, nez jsme dorazili na rozcesti, kde se doprava slo na vydej a prodej listku a doleva na vlastni nadrazi 🙂 dalsi kilometr a uz jsme byli v mistnosti s asi 400 lidmi, kteri disciplinovane stali v 20ceti frontach a na neco cekali 🙂 Vedeli jsme, ze nase okenko bude specialni – jen vydej listku 🙂 Inu jsme zamirili k tomu, kde stali jen asi 2 lidi 🙂 Kdyz special, tak special. Pani na nas nechapave koukala, neco rikala cinsky a jedine, co jsme z jejiho souvisleho projevu pobrali bylo neco jako „numbeten“ coz po chvilce premysleni docvaklo nam oboum, ze asi mame jit na prihratku 10 🙂 Inu jsme sli… Na teto prepazce bylo velkym, temer neprehlednutelnym pismem napsano „ENGLISH SPEAKING“ … haleluja 🙂 Bylo to dokonce okenko z tech nejspravnejsich, kde nam rovnou vydali listky 🙂 Takze cesta do Pekingu a Xianu je zachranena 🙂

Vyrazili jsme zpet na metro – k Lidovemu namesti 🙂 Mistni Peopelak 🙂 Je zde lidovy park a muzeum Sangaje. Sli jsme smerem do parku, kdyz nas zastavila particka Cinanu s prosbou o vyfoceni. Vyfotili jsme je velmi radi, ovsem to jsme netusili, ze u toho nezustane. Zacli si s nami velmi druzne a velmi dobre anglicky povidat a dozvedeli jsme se mnohe o mistnich kulturnich akcich na ktere by nas radi vzali 😉 Michalovi zaclo dochazet, ze to asi nebude uplne v poradku a zacal me tahat za rukav pryc 🙂 rychle rozlouceni a uprk s tim, ze i me doslo, ze to bylo tzv. lovci lebek, kteri maji turisku nalakat nekam…a pak za to dostat provizi 🙂

Park byl krasny 🙂 vsude spousta stromu, ticha a pohody a taky zebraku 🙂 Sotva jsme usadili, tak u nas jeden s fajfkou byl 🙂 V ruce drimal 10ti junovku a bylo evidetni, co chce i bezeslov 🙂 Zebraci tu jsou na kazdem rohu a jsou opravdu neodbytni…zlata Praha. Dokazou Vas tahat za rukav, stavet se do cesty a pokrikovat na vas dokud jim neco nedate, nebo proste neodejdete. Me se vyplacelo je zcela ignorovat, pak za chvilku prestali. Michal mu dal par drobnych, coz se v gangu rychle rozkriklo a za dalsi minutu jsme tam meli dalsiho, ktery si pred nami rovnou kleknul 🙂 Toho uz jsme odignorovali a dal si uzivali pohodu parku. Po cca 5ti minutach neruseneho pohodlicka sem naproti pres travnik zacal pozorovat skupinku cinanu s dvema detmi, kteri nas evidetne s necim chteli oslovit…za dalsi chvilku prisel tatinek s tim, ze ma dve deti a ze by byl rad, kdybychom na ne promluvili anglicky…doslova je k nam dotahli a donesli a mluvili neco sami…my jsem jen nevericne koukali a pak se zvedli a sli radsi pryc 🙂

Meli jsme info o tom, ze v tohle parku je v Nedeli nekde „prodej deti“ … sli jsme ho hledat 🙂 Za chvilku jsme dorazili k malemu namesticku pred nimz jsme otestovali soucasne mistni masove speciality na spejli (kureci a veprove) a i nase komunikacni karticky na kterych nam prodavac ukazal, ze se jedna opravdu o kureci a veprove – mozna kecal, ale bylo to dobre 🙂 Za dalsich par metru nas zastavila dalsi skupinka anglicky-se snazic mluvicih Cinanu, kteri se tady ale schazeji jen proto, aby se Anglicky naucili. Tem jsme utekli taky a sli dal na namesti, kde uz bylo asi tisic lidi, kteri meli na destnicich rozvesene cedule s informacemi…z prvu jsme to moc nechapali, ale pak se ukazalo, ze na tech cedulich jsou informace o tech prodavanych detech…asi to nebyly uplne deti, protoze tam byly rocniky 88-71, ale prislo nam to opravdu zabavne 😉 Nekteri meli cedulku opatrenou i fotkou. Zakazali nam tocit na kameru, tak jsme se radsi dekovali 🙂

Dalsi logickou zastavkou tedy bylo muzeum Sanghaje, ktere je zde primo u exitu z metra. No kdyz bych to mel napsat jednou vetou, tak bych musel napsat jen – neuveritelny zazitek. Muzeum ma 5 pater a kazde je pojate trosku jinak. V dolnich je vicemen douhrn toho, jake je sanghaj mesto, jeho historie a dulezite momenty. Ve tretim ale zacne masakr 🙂 Je zde umisten model sanghaje, ktery je zcela kompletni! Jsou tam naprosto vsechny budovy od „cedule“ k „ceduli“. Model je tak podrobny, ze je na nem videl kazdy strom, prechod snad i hydrant. Kazde okno v kazde budove sedi s originalem. Cele je to nasvicene a naprosto k neuvereni…natocil jsem k tomu video, ale to nedokaze popsat, jaky to byl zazitek.

Jiz lehce uchozeni a uondani jsme sedli na metro a jeli smer Juanan garden, coz jsou zahrady v puvodnim Cinskem stylu s puvodimi budovami – takove stare mesto. Neda se to moc vypravet, protoze je to opravdu krasne a je to nutne videt. Vsude bonsaje, jejich typicke, cinske stavby, sem tam chram a expozice umeni…proste parada…to cele za 30 juanu. Prochazka na temer cely den. Protoze jsme ale byli uz lehce uchozeni a precijenom byla dneska dost zima a foukalo, tak jsme to dali asi za 3 hodiny a sli si stoupnout do fronty na mistni specialitu – knedliky s naplni. Jsou to takove knedlicky z testa podobnemu nase rozvarene testoviny a uvnitr je vynikajici masova smer. Smes je bud z veproveho, nebo krabiho masa. Dali jsme si mix. Tyhle knedlicky se daji koupit v cele Sanghaji, ale tady je jedno vyhlasene misto na ktere nas Jarda upozornil…vyhlaseni je asi mega velke, protoze tam byla fronta az za dva rohy diky ktere jsme to nasli 🙂 No nebudu Vas napinat, stali jsme tam asi 40 min a zas takovy zazrak to nebyl 🙂 Rozhodne nestal za tu frontu v mrazu 🙂 Jako dobre to bylo, ale stat bych to znovu nesel 🙂

Ze stareho mesta jsme vyrazili na nejblizsi metro, coz tu opravdu neni problem a smer domu 🙂 Jeste k tomu metru. Psal jsem, ze tu je 11 linek… to jsem se lehce seknul – je jich tu totiz 16, pry nejvetsi metro na svete…zadne velke prekvapeni 😉

Doma jsme si dachli a vyrazili do nedalekeho carefuru, kde jsme byli trosku za jelitka, protoze takovy vyber u nas opravdu nezname 🙂 Rozemlete ryby vsech druhu, ruzne orechy, ovoce druhu, ktere jsem v zivote nevidel ani na obrazku, zelenina taktez. Asi 10 druhu vajec … a tak bych mohl pokracovat do aleluja 🙂 Popadli jsme zeleny caj, nejaky susenky a cinske polivky k kelimku a trada pryc 🙂

Jeste nas cekala nocni navsteva mistni nudlarny, kde si delali nudle svoje a opravdu se vyplatilo, protoze za 13juanu jsme se kralovsky navecereli a bylo to opravdu vynikajici!, az se tomu nechtelo verit…co vic, dokazali jsme to zbastit hulkami 🙂 Konzistence tech nudli a jejich delka zhruba jako nase spagety…zkuste si to jist hulkami 😉

Takze pro dnesek ende, sprcha a spat 😉

Komentáře

komentářů